6 C 350/2025-109 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podáním ze dne , datum, domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , zapsaným na listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území a obec , adresa, . Tvrdila, že účastníci jsou jejich podílovými spoluvlastníky, a to žalobkyně v podílu , Anonymizováno, a žalovaný v podílu , Anonymizováno, , že reálné rozdělení věci není s ohledem na výměru, tvar a funkční souvislosti dobře možné, a navrhla přikázání těchto nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu odpovídající obvyklé ceně podle předloženého znaleckého posudku.2. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně jej vyzvala k rozhodnutí o převodu spoluvlastnických podílů ve lhůtě 10 dnů, kterou žalovaný označil za zjevně nepřiměřenou a fakticky nesplnitelnou, neboť o dispozici s nemovitým majetkem obce může rozhodovat výlučně zastupitelstvo obce, které nelze v takto krátké lhůtě svolat ani v případě mimořádného zasedání. Podle žalovaného tak žalobkyně neposkytla reálný prostor k jednání a nerespektovala zákonné procesní postupy, které musí obec při nakládání se svým majetkem dodržovat, v žalobkyní stanovené lhůtě nemohl učinit ani kladné, ani záporné stanovisko, neboť k tomu neměl mandát příslušných orgánů obce. Žalovaný má zájem na přikázání pozemku parc. č. , číslo, do svého vlastnictví zejména z důvodu jeho klíčové funkce v rámci dopravního zpřístupnění celé lokality. Argumentuje tím, že předmětný pozemek tvoří první úsek soustavy pozemků, na nichž se nachází přístupová cesta k občanské zástavbě v daném areálu, přičemž na tuto cestu není možné se dostat jinak než právě přes tento pozemek. Ze situace v katastrální mapě je patrné, že se na pozemek sjíždí přímo z přilehlé silnice a že neexistuje žádná alternativní objízdná trasa, která by jeho funkci nahradila. Žalovaný dále poukazuje na vlastnickou strukturu ostatních pozemků tvořících předmětnou cestu. Uvedl, že většina těchto pozemků je ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů, konkrétně České republiky a žalovaného, a to nejen co do počtu jednotlivých parcel, ale i z hlediska jejich celkové výměry. Přikázání sporného pozemku do vlastnictví žalovaného by lépe odpovídalo již existujícímu uspořádání vlastnických vztahů v dané lokalitě. Dalším argumentem žalovaného je skutečnost, že cesta nevede pouze k již existující zástavbě, ale také k dalším pozemkům evidovaným jako orná půda, zejména k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a k dalším parcelám ležícím za ním. Žalovaný zdůraznil širší funkční význam předmětné komunikace a potřebu zajistit její dlouhodobou stabilitu s ohledem na možné budoucí využití území, včetně případného rozšíření občanské zástavby. Existuje veřejný zájem na tom, aby byl vlastníkem vstupního úseku cesty veřejnoprávní subjekt. Podle jeho názoru je zachování veřejného přístupu k cestě jednodušeji a efektivněji vynutitelné vůči veřejnoprávnímu subjektu než vůči subjektu soukromému. Současně poukazoval na to, že vlastnictví žalovaného je vhodnější i z hlediska údržby komunikace, realizace oprav a případných budoucích investic. Podle žalovaného, přikázání pozemku parc. č. , číslo, , Anonymizováno, by nijak neomezilo přístup žalobkyně k jejím ostatním nemovitostem, ani k budově č. p. , Anonymizováno, , neboť vstup do této budovy se nachází na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně a nikoli na sporném pozemku. Pozemek parc. č. , číslo, má však zásadní význam jako vstupní úsek dopravního spojení k obytné zástavbě i dalším pozemkům v území a jeho účelné využití spočívá právě v zajištění veřejně přístupné cesty. Přikázání tohoto pozemku žalovanému má představovat logické a systémově vhodné vyústění převážně veřejnoprávního vlastnického režimu celé komunikace, aniž by tím byla dotčena vlastnická práva žalobkyně.3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:4. Výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro kat. a obec , adresa, list vlastnictví č. , číslo, bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, – trvalý travní porost, pozemku parc. č. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba , adresa, zem. stavba, LV č. , hodnota, , pozemku parc. č. , číslo, ostatní plocha, manipulační plocha, přičemž žalobkyně vlastní podíl o velikosti , Anonymizováno, a žalovaný podíl , Anonymizováno, . Výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro kat. území a obec , adresa, list vlastnictví č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem rozsáhlého areálu nemovitých věcí, kromě jiných pozemku parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, zem. stavba, stavba stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , , číslo, – LV , číslo, . Na vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastníci nedokázali dohodnout, žalovaný navrhoval za účelem mimosoudního vyřízení věci směnu pozemků tak, aby žalovanému připadl pozemek parc. č. , číslo, , žalobkyně o takovéto řešení zájem neměla.5. Znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, byla prokázána obvyklá cena předmětných nemovitých věcí ve výši , částka, , výše obvyklé ceny nemovitostí určená tímto znaleckým posudkem, nebyla mezi účastníky sporná.6. Žalobkyně prokázala svou schopnost poskytnout přiměřenou náhradu výpisem ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, č. ú. , č. účtu, , ze kterého vyplývá, že žalobkyně má k , datum, na svém účtu zůstatek ve výši , částka, .7. Ze snímků katastrální mapy soud zjistil zejména informace o umístění jednotlivých pozemků, jejich návaznost na areál ve vlastnictví žalobkyně, jejich návaznost na okolní parcely, přístupové cesty a veřejnou infrastrukturu. Ortofotomapou bylo prokázáno umístění stavby č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně a sporného pozemku parc. č. , číslo, , který se nachází před vchodem do této stavby. Z těchto podkladů soud dovodil vzájemné prostorové vztahy mezi jednotlivými nemovitostmi a jejich okolím.8. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí ve věci.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:10. Podle ust. § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.11. Podle ust. § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.12. Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.13. Podle ust. § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.14. Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tvoří jeden celek a rozsudek o tom je konstitutivním rozhodnutím.15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, pokud jde o zrušení podílového spoluvlastnictví. V daném případě bylo nesporné, že účastníci se na vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli a žalobkyně proto podala u soudu návrh na jeho zrušení a vypořádání. Z těchto důvodů soud v souladu s ust. § 1143 o. z. zrušil toto spoluvlastnictví a zároveň rozhodl o způsobu jeho vypořádání. Soud se s ohledem na ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku nejprve zabýval otázkou, zda je možné reálné rozdělení předmětných nemovitostí. Účastníci učinili v průběhu řízení nesporným, že předmětné pozemky nelze reálně rozdělit s ohledem na jejich výměru, tvar a funkční využití.16. Při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků má být věc přikázána soud vycházel zejména z velikosti spoluvlastnických podílů, z účelného využití věci, z dosavadních majetkových a funkčních vazeb k věci a z toho, jaké řešení nejlépe povede k