Okresní soud v Benešově 11 C 203/2026-36 – Náklady řízení

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut až poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit do , datum, . Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný úvěr čerpal, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.2. Žalovaný k věci uvedl, že úvěr splácel, a to již před zesplatněním a podáním žaloby. Úvěr za něj hradila paní , jméno FO, , a to pravidelnými splátkami převodem na bankovní účet za použití variabilního symbolu ze smlouvy o úvěru. Tuto skutečnost sděloval i právní předchůdkyni žalobkyně, když ho upomínala o neuhrazené splátky, které však za žalovaného hradila právě , tituly před jménem, , jméno FO, . Právní předchůdkyni žalobkyně následně kontaktovala i sama , tituly před jménem, , jméno FO, s dotazem, proč nezapočítala její platby na úvěr žalovaného anebo proč je případně nevrátila zpět. Žalovaná však nereagovala. Uplatňovaný nárok žalovaný neuznává, jelikož je přesvědčen, že celý úvěr uhradil řádně, a to ještě před podáním žaloby.3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne , datum, s žalovaným prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, (ze smlouvy o úvěru, z formuláře pro standardní informace). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru dne , datum, částku , částka, (z potvrzení o vyplacení úvěru). Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (z rámcové i dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku a příloh, z oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku). Žalovaný na úvěr hradil prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, , která zaslala na účet právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku ve výši , částka, , kdy poslední částka byla odeslána dne , datum, . Žalovaný a , tituly před jménem, , jméno FO, se opakovaně pokoušeli spojit s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím emailu (z dokladů o úhradách, z předsoudní komunikace).4. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepředložila žádné důkazy.5. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že byla úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí zkoumána, jelikož v tomto ohledu nepředložila ke svým tvrzením žádné důkazy. K ústnímu jednání se nedostavila.7. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, rozhodoval dále o věci jako o vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný zcela uhradil před podáním žaloby, žalovaný tak bezdůvodné obohacení zcela vydal před podáním žaloby. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně plně úspěšnému žalovanému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly, resp. žádné nepožadoval.