Okresní soud v Benešově 11 C 211/2026-17 – Náklady řízení

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný úvěr čerpal, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkově částku , částka, . Žalovaný byl vyzýván k úhradě, dále však nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Žalobkyně kromě nesplacené jistiny požaduje smluvní úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr poté, co prověřila jeho schopnost splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost De Vries , právnická osoba, . a ta následně na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k ústnímu jednání nedostavil, přestože by soudem řádně a včas předvolán.3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (od , datum, , Anonymizováno, , právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl poskytnut na dobu neurčitou (ze smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru celkem částku , částka, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaný nehradil úvěr řádně, proto ho žalobkyně dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Dlužná částka v okamžiku zesplatnění činila , částka, (z oznámení o zesplatnění). Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na společnost De Vries , právnická osoba, . a z ní následně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu, z oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku).4. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, nepředložila k tomu však žádné důkazy, a to ani po poučení soudu.5. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že byla úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí zkoumána. K ústnímu jednání se nedostavila.7. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou dle tvrzení žalobkyně , částka, uhradil, jedná se ve zbývající částce (tj. , částka, ) na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 v délce tří dnů.8. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků a smluvní pokuty (mají oporu v neplatné smlouvě) a úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.