Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Benešově 11 C 212/2026-37 – Náklady řízení

Okresní soud v Benešově · 19. 8. 2026

náklady řízení · bezdůvodné obohacení · odročení · dokazování · smlouva o úvěru · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

2
§ 86
Zákon o spotřebitelském úvěru

O co šlo

o zaplacení 59 572 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s částkou , částka, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, s částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, , a to v 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni uhradila část jistiny, celkem ve výši , částka, . Dlužná jistina tak činí částku , částka, , dlužný pevný úrok částku , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru částku , částka, , poplatek za zpracování úvěru částku , částka, a poplatek za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě bydliště částku , částka, . Žalobkyně požaduje dále také smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok vyčíslený od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně také požaduje smluvní úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, (nesplacená jistina a pevný úrok) od , datum, do zaplacení. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu dále ničeho neuhradila. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s částkou , částka, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, s částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, , a to v 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni uhradila část jistiny, celkem uhradila , částka, . Dlužná jistina tak činí částku , částka, , dlužný pevný úrok částku , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru částku , částka, , poplatek za zpracování úvěru částku , částka, a poplatek za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě bydliště částku , částka, . Žalobkyně požaduje dále také smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok vyčíslený od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně také požaduje smluvní úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, (nesplacená jistina a pevný úroku) od , datum, do zaplacení. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu dále ničeho neuhradila. Následně byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalované oznámeno. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr a příloh k ní, kterými jsou výpisy z účtu a potvrzení o zaměstnání.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s částkou , částka, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, s částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal splácet v 14 měsíčních splátkách po , částka, . V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s částkou , částka, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, s částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za možnost splácení v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaná zavázala splácet v 14 měsíčních splátkách po , částka, . V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Na tyto smlouvy žalovaná žalobkyni uhradil částku , částka, na smlouvu o úvěru č. , hodnota, a , částka, na smlouvu č. , hodnota, (z transakční historie ke smlouvám). Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o uhrazení kupní ceny, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, měl soud k dispozici žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, a ze dne , datum, , kdy v obou případech žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí u rodičů. Je zaměstnaná s uváděným čistým příjmem , částka, a výdaje , částka, (žádost ze dne , datum, ) a , částka, a výdaje , částka, (žádost ze dne 12. , datum, ) měsíčně, další příjmy domácnosti neuvedla. Z potvrzeních o zaměstnání bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnaná na pozici dělník provozu munice a to od , datum, . Ve výpisech z účtu se neobjevovaly podezřelé transakce (např. na hazardní hry nebo jiné úvěry). Další listiny prokazující tvrzené výdaje a další skutečnosti soudu předloženy nebyly.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované dané úvěry splatit, přičemž povinnosti tvrdit a prokázat řádné zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nedostála ani po poučení soudu podle § 118a o. s. ř.16. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí III. ÚS 4219/18 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. , Anonymizováno, ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., zvláštní část - k § 86;7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 – 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. , spisová značka, , podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.17. Pokud žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr prověřila nahlédnutím do databází a z informací od žalované, není z žaloby ani předložených listin zřejmé, o které podklady se jednalo (s výjimkou potvrzení o zaměstnání a výpisu z účtu). Údaje a důkazy ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně prověřovala výdaje žalované, pak zcela chybí a z posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývá účelové dovození kladného výsledku, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení její reálné situace. Za dané situace je pak na žalobkyni jako odborné finanční instituci, aby nesla odpovídající důsledky spojené s poskytováním úvěrů neúvěruschopným osobám.18. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, , které naplnily znaky spotřebitelského úvěru, absolutně neplatné, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalované částku , částka, a , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud na žalovanou částku uhradila , částka, a , částka, , je povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 1 000 a , částka, . Ohledně těchto částek soud žalobě ve výroku I. vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po dni doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení před tímto datem (předžalobní upomínka je procesní institut, nadto má soud za to, že se nejedná s ohledem na požadovanou částku k zaplacení o řádnou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z.). Lhůtu k plnění určil soud obecnou ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.19. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je absolutně neplatná.20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.