Okresní soud v Benešově 4 C 166/2026-55 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 %, úrokem 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou uzavřel s žalovaným právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Tento úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky z úvěru ve výši 12 % (žalobkyně však uplatňuje výši 11,50 % odpovídající právním předpisům) a poplatky dle aktuálního sazebníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel včas, právní předchůdce žalobkyně po opakovaných neúspěšných výzvách prohlásil úvěr v souladu se smlouvou ke dni , datum, za splatný, čímž mu vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků plynoucích ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Za období po zesplatnění ani po postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Dluh nebyl zaplacen ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Dne , datum, žalobkyně doplnila, že právní předchůdce splnil zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to zejména zhodnocením informací od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného, kdy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti Kavalierglass, jeho čistý měsíční příjem činil , částka, (doložil výpisem z účtu), byl svobodný, žil ve vlastním bytě, neměl žádnou vyživovací povinnost.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se nedostavil bez omluvy, ač byl řádně a včas předvolán, bylo tedy v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v jeho nepřítomnosti, při jednání dne , datum, nebyla přítomna ani žalobkyně, která se omluvila.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání spočívajícím mimo jiné v poskytování úvěrů. Smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, oznámením úrokové sazby bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty, a který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky (při úrokové sazbě 12 % p.a. /žalobkyně uplatňuje dle předpisů 11,50 % ročně/) v měsíčních splátkách tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za každý měsíc. Dále se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně právě poplatek. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu a výpisem z účtu, posouzení úvěruschopnosti klienta a záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, nemá žádnou vyživovací povinnost, má středoškolské vzdělání s maturitou. Jeho příjem činí , částka, . Pokud jde o výdaje a měsíční splátky úvěrů je uvedena částka , částka, . Na základě těchto informací právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr poskytl. Transakční historií, poslední výzvou k úhradě dlužné částky před zesplatněním a rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr ke dni , datum, po výzvě žalovanému celý zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě, potvrzením o úplatě a oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla s účinností ke dni , datum, postoupena žalobkyni. Výzvou k úhradě včetně předžalobní výzvy s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dluhu. Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému byla vedena další řízení o zaplacení pohledávek, zejména sp. zn. , spisová značka, , kdy měl další dluh z roku 2018 u nebankovního subjektu (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému).5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne , datum, , uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla v doplnění žaloby, že její právní předchůdkyně zkoumala tuto otázku, a to tím, že při uzavírání smlouvy byl žalovaný dotazován na své poměry, kdy zjistila jeho příjem, že je svobodný, žije ve svém bydlení a nemá vyživovací povinnost, což doložila žádostí a výpisem z účtu žalovaného. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by jakýmkoli způsobem zjišťovala a ověřovala výdaje žalovaného, kdy toto by mělo být součástí řádného zkoumání úvěruschopnosti (z výpisů z účtu je patrno, že žalovaný hospodařil na účtu stále v mínusu, což právní předchůdce žalobkyně vůbec nezohlednil). Lze tedy uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nezkoumala otázku úvěruschopnosti, jak jí ukládá zákon, tedy řádně, kdy mimo jiné z výpisu věcí vedených u zdejšího soudu je patrno, že žalovaný splácel v době uzavření smlouvy i další úvěry (např. v roce 2018 převzal úvěr u společnosti Essox, o tom v žádosti není zmínka).13. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným platně a účinně postoupila žalobkyni). V žalobě však absentovala tvrzení, kolik žalovaný na svůj dluh již uhradil (ostatně není patrno ani, kolik žalovaný na svůj úvěr skutečně čerpal), což žalobkyně neuvedla následně a tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o dobrodiní poučení. Z uvedených důvodů nebylo možné zjistit výši případného bezdůvodného obohacení žalovaného, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.