Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Benešově 4 C 178/2026-21 – Náklady řízení

Okresní soud v Benešově · 5. 8. 2026

náklady řízení · smlouva o úvěru · náhrada nákladů · postoupení pohledávky

Aplikovaná ustanovení

2
§ 86
Zákon o spotřebitelském úvěru
§ 2991
Občanský zákoník

Související právní otázky

1

O co šlo

o zaplacení 14 644,70 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (nesplacenou jistinu) s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz), na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši , částka, , jehož splatnost byla sjednána na , datum, , poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, . Žalovaná do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně žalovanou před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k plnění písemně vyzvala, z jednání soudu se omluvila.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , prostřednictvím webového rozhraní, dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení transakce) Žalovaná peněžní prostředky do data splatnosti nevrátila. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalované oznámeno. (dílčí smlouva o postoupení pohledávek, rámcová smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek) Žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. (oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou, podací lístek) Žalovaná čerpala řadu, zejména nebankovních úvěrů, které nebyla schopna splácet. (výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalované)4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, že ji ověřovala, avšak z provedeného dokazování nikterak nevyplynulo, že by žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně schopnost žalované úvěr splácet (a splatit) zkoumala, natož pak řádně, když soudu v tomto směru nebyl předložen žádný důkaz. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované.10. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (na kterou přešla předmětná pohledávka). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná neuhradila ničeho, a proto je povinna tuto částku žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. O poučení k doložení důkazů ohledně úvěruschopnosti se připravila i žalobkyně, která se k jednání nedostavila. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalované). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení v zásadě stejný.