10 C 268/2021-46 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Rokycanech dne 23.2.2021 postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti a ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 33 611,08 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného nepovoleného debetního zůstatku. K důvodům podané žaloby uvedla, že na základě žádosti žalované ze dne 6.5.2013 uzavřela se žalovanou dne 16.5.2013 smlouvu o osobním účtu č. [bankovní účet], jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky pro běžné účty Poštovní spořitelny pro fyzické osoby. Žalovaná se pak zavázala platit ceny za služby poskytované bankou a v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu též úrok z prodlení ve výši dle oznámení od data vzniku debetu. Dne 16.4.2018 žalovaná uzavřela dodatek ke smlouvě, na základě kterého byla žalované vydána debetní platební karta. Jelikož na tomto účtu vznikl nepovolený záporný zůstatek, který vznikl na základě transakce žalované platební kartou dne 18.7.2019 ve výši 31 500 Kč a který žalovaná nevyrovnala ani přes upomínky a výzvy, banka dle obchodních podmínek dne 12.11.2019 od smlouvy odstoupila a účet ke dni 1.1.2020 účet zrušila. Žalovaná byla o těchto skutečnostech vyrozuměna oznámením ze dne 1.1.2020 a vyzvána k úhradě debetního zůstatku ve výši 31 500 Kč. V období od 27.7.2019 do 30.11.2019 byly na vrub žalované provedeny transakce v celkové výši 2 111,08 Kč (úroky 1 088,08 Kč a poplatky 1 023 Kč), které tvořily debetní zůstatek ke dni zrušení účtu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne 30.3.2021, na kterou nikterak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne 20.10.2021 vzala žalobkyně žalobu zpět ve smyslu § 96 odst. 1 o.s.ř. co do částky 15 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uhradila dne 16.8.2021 částku 5 000 Kč, dne 17.9.2021 částku 5 000 Kč a dne 18.10.2021 částku 5 000 Kč. Soud proto v tomto rozsahu řízení podle v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I. rozsudku). Předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 18 611,08 Kč a náhrada nákladů řízení. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 6. Ze žádosti o založení osobního účtu ze dne 6.5.2013, Oznámení o otevření účtu ze dne 16.5.2013 ve spojení s podpisovými vzory soud zjistil, že žalobkyně a tehdy nezletilá žalovaná uzavřely prostřednictvím zákonné zástupkyně žalované [jméno] [celé jméno žalované] smlouvu o vedení běžného účtu č. [bankovní účet], ke kterému nebyl dán požadavek k vydání platební karty. 7. Dodatkem ke smlouvě o běžném účtu č. [bankovní účet] ze dne 16.4.2018 banka vyhověla žádosti žalované o vydání debetní platební karty ERA Debit MC ctis s limitem 100 000 Kč týdně. Dne 7.1.2015 zároveň žalovaná požádala o službu elektronického bankovnictví a elektronickou komunikaci k uvedenému účtu, kterou jí banka oznámením o zřízení a aktivaci služeb ze dne 12.1.2015 přijala. 8. Podle podmínek pro běžné účty platilo, že peněžní prostředky na účtu jsou úročeny v souladu s úrokovými sazbami banky, aktuálně v Oznámení banky. Ceny za poskytované služby účtuje banka podle sazebníku poplatků na vrub účtu a je oprávněna odepsat peněžní prostředky z účtu provádí-li zúčtování poplatků za bankovní a související služby podle sazebníku poplatků. Majitel účtu nebo disponent je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu do výše použitelného zůstatku na účtu. Za nepovolené přečerpání peněžních prostředků odpovídá majitel účtu a účet je úročen debetní úrokovou sazbou, o vzniku nepovoleného debetu banka informuje majitele účtu. Nepřetržitý debetní zůstatek vykazovaný na účtu po dobu delší než 60 dnů je považován za závažné porušení povinnosti ze smlouvy o účtu. Banka v tomto případě od smlouvy odstoupí, trvale zablokuje všechny platební prostředky a účet zruší, o čemž informuje majitele účtu písemně. 9. Ze sazebníku poplatků účinného ode dne 1.5.2017 a Oznámení banky o stanovených úrokových podmínkách od 1.12.2017 soud zjistil, že za vedení účtu a měsíční výpis byl účtován poplatek ve výši 40 Kč, za poštovné měsíční poplatek ve výši 19 Kč a 44 Kč, dále za upomínku dlužné částky poplatek ve výši 300 Kč a za výzvu k úhradě poplatek ve výši 500 Kč a že debetní úroková sazba činila 10 % ročně. 10. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období od 1.12.2018 do 31.12.2019 a informací o běžném účtu ke dni 22.12.2020 žalobkyně doložila provedené transakce žalovanou, ze kterých je patrný výběr částky 31 500 Kč dne 18.7.2019, kdy se žalovaná dostala poprvé do debetu a dále poplatky účtované bankou. Dne 1.1.2020 byl účet zrušen a k tomuto dni vykazoval záporný zůstatek ve výši 33 611,08 Kč. 11. Výzvou k úhradě ze dne 30.7.2019 a upomínkou k úhradě debetního zůstatku ze dne 28.9.2019 byla žalovaná opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na narůstání dluhu o úroky a poplatky. 12. Ze zaslaného výpisu poplatků bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o souhrnu všech poplatků zaplacených za účet v průběhu předchozího roku, konkrétně poplatky ve výši 1 023 Kč a úroky ve výši 1 088,08 Kč. 13. Dopisem ze dne 12.11.2019 žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu nepřetržitého debetního zůstatku na účtu odstupuje od smlouvy o účtu č. [bankovní účet] a oznámením ze dne 1.1.2020 dále sdělila žalované, že uvedený účet ke dni 1.1.2020 zrušila a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě debetního zůstatku ve výši 33 611,08 Kč. 14. Z předžalobní upomínky ze dne 4.2.2021 spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě jejího závazku nejpozději do 11.2.2021 s upozorněním na soudní vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení. 15. Na základě obsahu shora uvedených listin pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobkyně uzavřela na základě žádosti ze dne 6.5.2013 se zákonnou zástupkyní tehdy nezletilé žalované dne 16.5.2013 smlouvu o osobním účtu, na základě které jí zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem ke smlouvě ze dne 16.4.2018 byla schválena žádost žalované o vydání debetní platební karty s limitem týdenního čerpání 100 000 Kč. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu prostředky na účtu neoprávněně přečerpala, přičemž se dostala do záporného zůstatku v konečné výši - 33 611,08 Kč sestávajíce z jistiny 31 500 Kč, smluvních úroků 1 088,08 Kč a poplatků 1 023 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k vyrovnání debetního zůstatku, nicméně neúspěšně. Banka proto dne 12.11.2019 smlouvu se žalovanou vypověděla a účet ke dni 1.1.2020 zrušila. Oznámením z téhož dne žalovanou o zrušení účtu informovala a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky. Prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobkyně opětovně žalovanou dopisem ze dne 4.2.2021 k úhradě debetního zůstatku s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou, žalovaná však na výzvu nereagovala. Až teprve po podání žaloby uhradila žalovaná třemi platbami po 5 000 Kč žalobkyni celkem částku 15 000 Kč. 16. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1.1.2014, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 2673 odst. 1 a odst. 2 ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu vložení či výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků, k němuž došlo v uplynulém kalendářním měsíci, bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního měsíce. Ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního roku zůstatek peněžních prostředků na účtu. 17. Podle ustanovení § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Na podkladě shora uvedeného soud v dané věci dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a že se žalobkyně domáhala svého nároku po právu. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně platně uzavřela se žalovanou smlouvu o běžném účtu, dle kter