118 C 29/2020-36 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům 9 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že s žalovaným uzavřeli dne 18.11.2012 smlouvu na základě níž pronajali žalovanému garáž, jež je součástí pozemku parc.č. st. [číslo] v katastrálním území Beroun a žalovaný se zavázal hradit roční nájemné ve výši 9 000 Kč, splatné do 15. listopadu předchozího roku. Žalovaný neuhradil nájemné splatné do 15.11.2019, a to ani na základě opakované výzvy. Žalobci nesouhlasili s odložením splatnosti dluhu a trvali na úhradě nákladů řízení. 2. Žalovaný uvedl, že je ve vazbě a proto nemohl reagovat na předžalobní výzvu žalobců. Zároveň požadoval, aby byly jeho platby odloženy a nebylo žalobcům přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobců, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Z informace o pozemku má soud za prokázané, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc.č. st. [číslo], jehož součástí je garáž v katastrálním území Beroun, zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun. 6. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 18.11.2012 má soud za prokázané, že žalobci pronajali žalovanému na dobu neurčitou uvedenou garáž, a to za roční nájemné 9 000 Kč, které se žalovaný zavázal hradit do každého 15. listopadu předem. 7. Žalobci vyzvali žalovaného k úhradě dlužného nájmu předžalobní výzvou odeslanou právní zástupkyní dne 1.9.2020 (viz. předžalobní výzva a podací lístek). 8. Z potvrzení vězeňské služby ze dne 27.10.2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl ve vazební věznici od 11.8.2020, v níž se však již ke dni 23.12.2020 nenacházel. 9. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platného do 31.12.2013, neboť dle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1.1.2014 se právní poměry týkající věcných práv; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Podle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do 31.12.2013 přenechává pronajímatel nájemní smlouvou za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 671 téhož zákona je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. K odložení splatnosti dluhu pak soud neshledal žádný důvod, neboť žalovaným provedený odkaz na jeho vazební stíhání není přiléhavý, když na své osobní svobodě byl omezen až v srpnu 2020, přičemž s úhradou nájemného se dostal do prodlení již ke dni 16.11.2019, tj. téměř rok před tím. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobcům přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 356 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč.