12 C 13/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 8.10.2019, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 500 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal vrátit nejpozději do 5.11.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8.10.2019 smlouvu [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 500 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal nejpozději do 28 dnů, tj. do 5.11.2019. Finanční prostředky byly žalovanému poukázány na jeho osobní bankovní účet č. [bankovní účet] dne 8.10.2019. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu žalovaného a výpisem z databáze EUCB a CRIF. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas neuhradil (prokazuje: Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9.10.2019, Potvrzení o platbě, Výzva k úhradě, Výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka podle § 142 o.s.ř. ze dne 16.6.2020, Úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, potvrzení peněžního ústavu ČSOB o vlastnictví účtu ze dne 23.2.2021). 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem (příp. původním věřitelem) a žalovaným byla dne 8.10.2019 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 5.11.2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 513 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.