12 C 242/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 26 131 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 4. 3. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření Smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit i poplatek, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 58týdenních splátkách po 213 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 4. 2018. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když na půjčku uhradil poslední splátku dne 25. 6. 2017. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo ke dni 14. 4. 2018 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Rovněž dne 10. 6. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření Smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit i poplatek, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 406 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 58týdenních splátkách po 487 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 7. 2018. Žalovaný na celkovou částku nehradil řádně a včas, přičemž poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 6. 2017. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo ke dni 21. 7. 2018 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na dluh v celkové výši 36 131 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4. 3. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 7 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit včetně poplatku, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila vyplněním Karty zákazníka při žádosti o půjčku (viz Karta zákazníka ze dne 4. 3. 2017). Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 174 Kč. Půjčka byla žalovanému předána při podpisu Smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku celkem 58 splátkami ve výši 213 Kč s týdenní splatností s tím, že splatnost první splátky byla sjednána 7. dne od data uzavření smlouvy (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 3. 2017). Žalovaný na půjčku hradil nepravidelně, přičemž poslední úhradu provedl dne 25. 6. 2017 ve výši 213 Kč (viz bilance půjčky). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku ve výši 6 726,43 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 2 132,57 Kč (viz bilance půjčky). 6. Rovněž dne 10. 6. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 16 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit včetně poplatku, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila vyplněním Karty zákazníka při žádosti o půjčku (viz Karta zákazníka ze dne 10. 6. 2017). Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 406 Kč. Půjčka byla žalovanému předána při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku celkem 58 splátkami ve výši 487 Kč s týdenní splatností s tím, že splatnost první splátky byla sjednána 7. dne od data uzavření smlouvy (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 6. 2017). Žalovaný na půjčku hradil nepravidelně, přičemž poslední úhradu provedl dne 25. 6. 2017 ve výši 487 Kč (viz bilance půjčky). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku ve výši 16 000 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 11 272 Kč (viz bilance půjčky). 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k témuž dni k postoupení obou výše specifikovaných pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalovanému dne 13. 12. 2019 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2016, seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně kopie podacího lístku ze dne 13. 12. 2019). Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani na základě písemné výzvy k úhradě, která mu byla odeslána 1. 5. 2020 (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 5. 2020 včetně podacího lístku s datem podání 1. 5. 2020). 8. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (díle jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli, v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, smlouvy o půjčkách, podle nichž právní