12 C 331/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 13. 8. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení dlužné částky ve výši 448 200 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 15. 4. 2010 společně s manželem úvěrovou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl úvěr ve výši 3 735 000 Kč s příslušenstvím. Na zajištění tohoto závazku uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] to dne 15. 4. 2010. Žalobkyně žalovanou následně upozornila na skutečnost, že se dopouští porušení sjednaných podmínek, a to tím, že došlo opakovaně k zápisu exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí na list vlastnictví zastavených nemovitostí. Dopisem ze dne 7. 4. 2021 pak byla žalovaná upozorněna, že v případě, že nedojde k odstranění této vady, dojde k uplatnění smluvní pokuty. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nikterak nereagovala a k nápravě z její strany nedošlo, uplatnila žalobkyně vůči žalované smluvní pokuty, a to přípisem ze dne 7. 4. 2021, když byly uplatněny smluvní pokuty ve výši 2 x 74 700 Kč a 2 x 74 000 Kč, tj. celkem 298 800 Kč s tím, že žalovaná je měla uhradit do 19. 4. 2021. Žalovaná však tyto pokuty neuhradila. Žalobkyně dále vůči žalované uplatnila nárok na smluvní pokuty v celkové výši 149 400 Kč, a to 2 x 74 700 Kč, která měly být žalovanou uhrazeny nejpozději dne 26. 4. 2021. Žalovaná opětovně pokuty neuhradila. Žalobkyně žalované následně doručila předžalobní výzvu ze dne 7. 6. 2021, avšak žalovaná si ji nepřevzala v úložní době. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že její souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 15. 4. 2010 se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl úvěr ve výši 3 735 000 Kč s příslušenstvím. Na zajištění tohoto závazku uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, rovněž smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo]. Žalobkyně žalovanou následně upozornila na skutečnost, že se dopouští porušení sjednaných podmínek, a to tím, že došlo opakovaně k zápisu exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí na list vlastnictví zastavených nemovitostí. Dopisem ze dne 7. 4. 2021 pak byla žalovaná upozorněna, že v případě, že nedojde k odstranění této vady, dojde k uplatnění smluvní pokuty. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nikterak nereagovala a k nápravě z její strany nedošlo, uplatnila žalobkyně vůči žalované smluvní pokuty v celkové výši 448 200 Kč, které měla žalovaná uhradit nejpozději do 27. 4. 2021. Žalovaná pokuty neuhradila. Žalobkyně žalované následně doručila předžalobní výzvu ze dne 7. 6. 2021, avšak žalovaná si ji nepřevzala v úložní době a žalobkyni na dlužnou částku ničeho nevrátila (prokazuje: Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Úvěrová smlouva [číslo] ze dne 15. 4. 2010, Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] Smlouva o postoupení pohledávky č. [spisová značka] [číslo] ze dne 25. 2. 2021, Vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2021, Upozornění před udělením smluvních pokut ze dne 7. 4. 2021, Výzva k úhradě smluvních pokut ze dne 7. 4. 2021, Výzva k úhradě smluvních pokut ze dne 14. 4. 2021, Výzva k úhradě, předžalobní upomínka ze dne 7. 6. 2021 včetně kopie obálky). 6. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 8. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. Podle ustanovení § 1879 O.Z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 O.Z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v celkové částce 55 680 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 17 928 Kč a dále náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 30 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za 3 úkony právní služby po 10 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 6 552 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.