12 C 365/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne 30.9.2014 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 1 000 Kč, a to převodem na její osobní bankovní účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou SMS zprávy. Dle smlouvy se pak žalovaná zavázala vrátit společnosti půjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 17.10.2014. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, tudíž byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky formou zaslaných upomínek, přičemž na žádnou upomínku žalovaná nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Splatnost celého dluhu tak nastala dne 17.10.2014. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 16.4.2020 pak byla žalovaná znovu upomenuta o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak dluží částku ve výši 1 000 Kč. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje úrok z prodlení jdoucí ve výši 8,05 % ročně z částky 456,17 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od 18.10.2014 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www.ferratum.cz. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami (viz Prohlášení pro stávajícího klienta, Faktura [číslo] ze dne 30.9.2014, [anonymizováno] Bank-Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v ČR). Na základě této Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalované finanční částku ve výši 1 000 Kč. Půjčka byla žalované poskytnuta převodem na její účet č. [bankovní účet] dne 30.9.2014 (viz Potvrzení o provedené platbě ze dne 30.9.2014). Žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku v celkové výši 1 000 Kč do 17.10.2014 (viz Prohlášení pro stávajícího klienta, Faktura [číslo] ze dne 30.9.2014). Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, tudíž byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky formou zaslaných upomínek, přičemž na žádnou upomínku nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 18.1.2018, odeslaným žalované dne 26.1.2018 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2018 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 26.1.2018). Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani na základě písemné výzvy k úhradě, která jí byla odeslána dne 7.4.2020 (viz Výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka podle § 142 o.s.ř. ze dne 2.4.2020 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 7.4.2020). 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely, v souladu s ustanovením § 2390 obč. zák. Smlouvu o zápůjčce, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši 1 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal půjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 17.10.2014. Žalovaná půjčku dosud zcela neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ve výši 1 000 Kč dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, tj. od 18.10.2014 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. [příjmení] 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně, jakožto advokátka, osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).