18 C 355/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] Bank p.l.c. se sídlem [adresa], 4 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta), poskytla dne [datum] žalovanému půjčku ve výši 2 000 Kč, a to na základě smlouvy, kterou s ním uzavřela pomocí komunikačních prostředků na dálku. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do [datum], avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně požadovala uhradit pouze jistinu poskytnuté zápůjčky a úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti zápůjčky, neboť jak výslovně uvedla, není schopna prokázat, jakým způsobem byla před poskytnutím zápůjčky prověřována úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému nedatované Prohlášení pro stávajícího klienta, z něhož vyplývá, že tato poskytuje žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 2 000 Kč, která jí má být žalovaným vrácena spolu s poplatkem za úvěr ve výši 480 Kč (který nebyl předmětem žaloby), a to do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že smlouvou o zápůjčce je listina nazvaná [jméno] application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného nevyplývá. Žalobkyně dále tvrdila, že předání prostředků zápůjčky žalovanému vyplývá z prohlášení [číslo] týkajícího se zápůjčky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému ve výši 2 000 Kč, splatného dne [datum], soudu předložené prohlášení bylo žalovaným podepsáno. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] ve spojení s řádkem [číslo] přílohy [číslo] k této smlouvě vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k úhradě dluhu ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum]. 8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 9. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně. 11. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovaným dne [datum] částku 2 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný řádně a včas neplnil svůj závazek k vrácení poskytnuté částky, a to i přes výzvy ze strany žalobkyně před podáním žaloby. Vzhledem k tomu že žalobkyně požadovala po žalovaném výlučně úhradu jistiny poskytnuté zápůjčky, nezkoumal v tomto řízení soud, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť k vrácení jistiny je povinen i v souladu s ustanovením § 2993 o. z. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím. Soud tak vedle jistiny přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).