18 C 84/2020-168 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se v řízení žalobou doručenou soudu dne 18.3.2020 domáhal vyklizení bytu [číslo] nacházejícího budově [adresa], jenž je součástí pozemku parc.č. st. [anonymizováno], pod adresou [adresa žalovaného a žalovaného]. Uvedl, že je nájemcem uvedené nemovitosti, která je ve vlastnictví [právnická osoba] a.s. Žalovaní užívali uvedený byt na základě podnájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 10.1.2017 a následně prodlužované dodatky. Souhlas s uzavřením uvedené podnájemní smlouvy byl vlastníkem nemovitosti dán dne 10.1.2017. Doba nájmu dle posledního dodatku měla uplynout dne 31.1.2020, avšak žalovaní byt k posledním dni nájmu nevyklidili a vyklizený žalobci nepředali. 2. Žalovaní uvedli, že jsou si vědomi toho, že doba nájmu uplynula, avšak skutečnost, že jim podnájem nebude prodloužen se dozvěděli bezprostředně před uplynutím doby nájmu. Tato informace je zastihla nepřipravené, neboť před tím jim byl nájem opakovaně bez problémů prodlužován (celkem v 5 případech), neměli proto zajištěno žádné další bydlení. Uvedli, že jsou starobním a invalidním důchodcem, což žalobce při uzavírání podnájemní smlouvy věděl, a že není v jejich silách si sami obstarat jiné bydlení. Uvedli, že mají zažádáno u města Beroun o sociální byt, avšak jeho přidělení nějakou dobu trvá, zároveň poukazovali na kovidovou situaci, která vyřizování úředních záležitostí, o nichž rozhodují kolektivní orgány obce, prodlužuje. Poukazovali na to, že žalobci i nadále hradí nájemné v původně dohodnuté výši. Žalovaní v řízení rovněž prostřednictvím své opatrovnice namítali nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, neboť žalobce sice v žalobě uvedl, že je nájemcem celé nemovitosti [adresa] pod adresou [adresa žalovaného a žalovaného], ale tuto skutečnost nijak nedoložil. Po té, co žalobce k opakované výzvě soudu předložil tvrzenou nájemní smlouvu, namítali žalovaní, že podpis předsedy představenstva vlastníka budovy, tj. [právnická osoba] a.s., je na každé ze smluv jiný a mají proto pochybnosti o existenci nájemního práva žalobce k uvedené nemovitosti, a to vše ve spojení s prohlášením právního zástupce žalobce při jednání soudu dne 8.9.2020, že jeho klient je akcionářem [právnická osoba] a.s., není pro něj problém doložit nájemní smlouvy z jakéhokoliv data si soud bude přát. 3. V průběhu řízení žalovaní dne 23.6.2021 předmětný byt vyklidili a předali, v důsledku čehož vzal žalobce svůj žalobní návrh po zahájení řízení dne 3.7.23021 zpět. Žalovaní se zpětvzetím žaloby souhlasili. Požadovali, aby soud, za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, že žalobci svědčí aktivní legitimace k podání žaloby, nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení, a pokud tak učiní, aby s ohledem na sociální situaci žalovaných zvážil aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. či alespoň jim umožnil úhradu nákladů řízení ve splátkách. 4. Protože žalobce vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět v plném rozsahu, a žalovaný se zastavením řízení souhlasil ve smyslu § 96 odst. 3 o.s.ř., soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I. usnesení). 5. Pokud jde o náklady řízení, je pravdou, že žaloba byla žalobcem vzata zpět pro chování žalovaných, tedy bylo by na místě, aby tito byli povinni nahradit žalobcovi náklady řízení ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. V tomto případě, se však soud přiklonil k argumentaci žalovaných, že v řízení nebyla poukázána aktivní legitimace žalobce k podání žaloby na vyklizení bytu. Žalobce opíral svoji aktivní legitimaci v řízení o tvrzení, že je nájemcem uvedené nemovitosti a tuto skutečnost osvědčoval Smlouvou o obstarání správy nemovitostí ze dne 15.5.2008. Z této smlouvy však právo nájmu uvedené nemovitosti nevyplynulo. Dle citované smlouvy byl žalobce povinen k úplatnému výkonu správy nemovitostí, jejichž seznam měl být přílohou smlouvy (soudu však předložen nebyl). Je pravdou, že z této smlouvy byl žalobce oprávněn uzavírat podnájemní eventuálně nájemní smlouvy týkající se spravovaných nemovitostí, avšak nikoliv, že by byl sám žalobce nájemcem spravovaných nemovitostí. Žalobce setrval i při jednání soudu dne 8.9.2020 na svém tvrzení, že jeho nájemní právo k celé nemovitosti je založeno Smlouvou o obstarání správy nemovitosti ze dne 15.5.2008. Po té, co mu byl předestřen názor soudu, že má za to, že z uvedené smlouvy nájemní právo žalobce nevyplývá, a že je tak na něm, aby prokázal svoji aktivní legitimaci v řízení, právní zástupce žalobce uvedl, že jeho klient je akcionářem [právnická osoba] a.s., a proto pro něj není problém doložit nájemní smlouvy z jakéhokoliv data si soud bude přát (viz. 2. strana protokolu ústního jednání ze dne 8.9.2020 – čl. 56). K předložení nájemní smlouvy po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. si vyžádal lhůtu jednoho týdne. Nájemní smlouvu ze dne 15.5.2008 následně doložil až s podáním ze dne 22.9.2020. Obě smlouvy, tj. jak nájemní smlouva, tak smlouva o správě nemovitostí je podepsána za [právnická osoba] a.s. předsedou představenstva [jméno] [příjmení], když však podpis se na obou smlouvách, ač měly vzniknout a být podepsány týž den, podstatně liší. Tato námitka byla vznesena opatrovnicí žalovaných, která v řízení navrhovala provedení znaleckého posudku na ověření pravosti podpisů a doby vzniku listin. Soud proto žalobce vyzval, aby soudu předložil originály uvedených smluv, a to nejpozději na jednání nařízeném na dne 2.3.2021, což však žalobce neučinil a výslovně uvedl, že je nemá k dispozici. Listiny soudu předložil až při jednání soudu dne 17.6.2021, na němž však již bylo avizováno zpětvzetí žaloby v návaznosti na účastníky dohodnutý termín předání bytu. Za této situace opatrovnice žalovaných na vypracování znaleckého posudku netrvala, neboť by šlo o neúměrné protahování řízení a navyšování nákladů řízení, a to výlučně z důvodu posouzení otázky vzniku nároku na úhradu nákladů řízení. Podle ustanovení § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. S ohledem na skutečnost, že ani jedna z uvedených listin není podepsána žádným z žalovaných, nemůže se žalobce dovolat právní fikce dle věty druhé citovaného ustanovení (Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.). Za situace, kdy byla v řízení zpochybněna nájemní smlouva, od níž žalobce odvozuje svoji aktivní legitimaci a v řízení zároveň nebyla žalobcem prokázána její pravost v souladu s ustanovením § 565 o.z,, nemá soud za prokázané, že žalobce byl v řízení aktivně legitimovaný k podání žaloby na vyklizení bytu, a proto mu nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř. Pokud jde o náklady žalovaných, těm žádné náklady řízení nevznikly, neboť jim byla z jejich zdravotních a sociálních důvodů ustanovena soudem opatrovnice. (výrok II.). 6. Soud rovněž nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení státu, a to za náklady, kterou budou vynaloženy na úhradu odměny opatrovnice, neboť nebýt pochybnosti o aktivní legitimaci žalobce, byla žaloba podána oprávněně, žalovaným zaniklo nájemní právo a byli povinni byt vyklidit, což neučinili. Za této situace má soud za to, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř., dle nichž nelze spravedlivě po žalobci požadovat, aby náklady státu uhradil, když není najisto postaveno, že v řízení nebyl aktivně legitimován. V případě žalovaných pak má soud za to, že je u nich dán důvod pro osvobození od soudního poplatku a nárok na náhradu nákladů řízení mu vůči žalovaným nevznikl ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.). 7. Soud pro úplnost uvádí, že pokud by přiznával náhradu nákladů řízení právního zastoupení vynaložených v tomto řízení, nepřiznal by mu nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s jednáním soudu dne 2.3.2021, neboť jednáním žalobce bylo uvedené jednání zmařeno. Žalobce jednak soudu nedoložil požadované originály nájemní smlouvy a smlouvy o správě nemovitostí (ač jediným důvodem odročení předchozího jednání byla žádost žalobce o poskytnutí lhůty k doložení své aktivní legitimace) a dále soudu při zahájení řízení sdělil, že došlo k převodu vlastnického práva k domu, v němž se nacházel předmětný byt, avšak nebyl schopen řádně specifikovat svůj procesní návrh týkající se vstupu paní [jméno] [celé jméno žalobce] do řízení, tedy zejména zda navrhuje její přistoupení do řízení či záměnu na straně žalobce či se dovolává právního nástupnictví na straně žalobce. Řízení proto bylo bez dalšího odročeno za účelem upřesnění procesního návrhu žalobce.