19 C 82/2020-55 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 28 280 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplacené zápůjčky. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), uzavřela s žalovaným dne 16. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 32 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit společnosti částku 32 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 27 395 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 664 Kč, s úrokovou sazbou 27 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 971 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 760 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 pravidelných týdenních splátkách po 990 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2017. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední příslušná splátka byla uhrazena dne 22. 1. 2018. Ke dni 21. 5. 2018 činila dlužná jistina částku 18 411,99 Kč, poplatek částku 9 868,01 Kč. Po tomto datu žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 27 % a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 20. 1. 2020 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne 20. 1. 2020 informován a vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku 31 115 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 28 280 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky ve výši 28 280 Kč (jistina 18 411,99 Kč, poplatek 9 868,01 Kč), úroků a úroků z prodlení v částce 11 917,16 Kč a 3 134,39 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části zápůjčky do dne postoupení pohledávky, tj. 20. 1. 2020, a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části zápůjčky ode dne 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem – občanem Bulharské republiky, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní pravomoci (příslušnosti). Vycházel přitom z článku 17 bod 1 písm. c) a článku 18 bod 2 nařízení Brusel I bis a uzavřel, že s ohledem na místo obvyklého pobytu žalovaného v době uzavření smlouvy jakož i v době zahájení řízení, je dána pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí této věci. Obvyklé bydliště žalovaného jakožto spotřebitele je rovněž hraničním kritériem při posuzování rozhodného práva, kterým je podle článku 6 bod 1 písm. a) nařízení Řím I právo České republiky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobce s tímto postupem vyjádřil výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání. 5. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 7. 2016, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření), ze zákaznické karty ze dne 16. 7. 2016, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně poštovního podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2020 včetně poštovního podacího lístku. 6. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 16. 7. 2016, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 32 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Před uzavřením smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 27 395 Kč (sestávající z úroku v částce 5 664 Kč, poplatku za administrativní činnost v částce 7 971 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek v částce 13 760 Kč), celkem částku 59 395 Kč, se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 990 Kč, poslední splátku ve výši 985 Kč. Žalovaný se první splátku zavázal zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Podle článku 4 smluvních podmínek je výše výpůjční úrokové sazby ve výši 28,63 % ročně je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Podle článku 20 smluvních podmínek, druhá věta podmínek platilo, že pro případ prodlení žalovaného s některou ze splátek, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Podle článku 12 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaný nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 22. 1. 2018, když nejpozději měla být celá částka uhrazena dne 9. 9. 2017. Původní věřitel tak měl v souladu s článkem 12 smluvních podmínek možnost dne 9. 9. 2017 požadovat uhrazení zbylé nesplacené částky, která činila na dlužné jistině 18 411,99 Kč a na poplatku 9 868,01 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku 31 115 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak neragoval. Žalobkyně tak činí nárok na zaplacení částky 28 280 Kč sestávající z jistiny ve výši 18 411,99 Kč a poplatku ve výši 9 868,01 Kč spolu s příslušenstvím. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá o. z.). 9. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je z převážné části důvodná. Z obsahu listin založených ve spise má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky, a žalovaný se zavázal takto poskytnuté finanční prostředky vrátit v dohodnuté době ve splátkách. Protože žalovaný porušil své smluvní závazky, tím že nehradil splátky řádně a včas, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu celé nesplacené pohledávky. Soud hodnotil nárok žalobkyně jakožto právního nástupce původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a oznámení o postoupení učiněného právní předchůdkyní žalobkyně adresovaného žalovanému, na zaplacení dlužné částky 22 280 Kč sestávající z neuhrazené jistiny výši 18 411,99 Kč a neuhrazeného poplatku, sestávající z kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek, ve výši 9 868,01 Kč za zcela oprávněný. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou soud považuje za plně oprávněný, a to i v části týkající se příslušenství pohledávky, jež je představováno úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 18 411,99 Kč, kapitalizovaným za období od 30. 1. 2018 (ode dne následujícího po marném uply