9 C 315/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 8 075 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 28. 1. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 990 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 1 800 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 180 Kč za životní pojištění a ve výši 405 Kč za asistenční služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 235 Kč, počínaje 4. 2. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 12. 2019. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 16. 4. 2019. Ne pohledávku uhradil pouze částku 2 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně se proto domáhala úhrady celkové částky 8 075 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a částky 2 075 Kč za dlužné úhrady za služby, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 280,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 671,67 Kč (z částky 6 000 Kč od 10. 12. 2019 do 15. 1. 2021), úrok ve výši 19,07 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů učinil soud tento skutkový závěr: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 28. 1. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 990 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 180 Kč za životní pojištění a ve výši 405 Kč za asistenční služby. Žalovaný se zavázal uhradit spotřebitelský úvěr ve 45 týdenních splátkách po 235 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 28. 1. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, Zařazení klienta do pojistného programu). Z Karty zákazníka má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že pracuje jako skladník – manipulant s příjmem 22 505 Kč. Měl žít u rodičů na základě nájemní smlouvy, výdaje na bydlení uvedl částkou 4 000 Kč a osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) částkou 4 000 Kč. K ověření finanční situace žadatele měl předložit výplatní pásky a nájemní smlouvu, které však soudu nebyly předloženy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 2. 2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího archu ze dne 22. 2. 2021 (viz. oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Žalovaný byla před podáním žaloby vyzván ke splněné své povinnosti (viz výzva k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístek ze dne 14. 5. 2021). 6. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z., přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k pl