10 C 249/2021-110 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 652 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 11. 4. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr do úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena ověřením totožnosti žalovaného v souladu s interním Standardem ztotožnění klienta po telefonu, kdy žalovaný byl ověřen stupněm ověření 2 a telefonní hovor byl nahráván. Žalovaný podle žalobkyně odsouhlasil smluvní dokumentaci elektronicky SMS potvrzením, které bylo zaznamenáno v tzv. logách. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč a zaplatit sjednaný úrok ve výši 16,9 % ročně a dále poplatky podle smlouvy a ceníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného v rámci tzv. kreditní linky, která byla žalovanému napočtena na základě příjmu doloženého v předchozí úvěrové žádosti. Žalobkyně současně stanovila životní výdaje po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu. Úvěr byl splácen se souhlasem žalovaného inkasem z jím určeného bankovního účtu. Protože se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou více než dvou splátek, využila žalobkyně své právo sjednané ve smlouvě a prohlásila úvěr za splatný ke dni 5. 9. 2020. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 11 652 Kč skládající se z neuhrazené jistiny a poplatků, dále požadovala úhradu úroku ve výši 8,25 % z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 1 046,10 Kč a nadále běžící od 20.4.2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z neuhrazené jistiny v kapitalizované výši 505,60 Kč a nadále běžící od 20.4.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., vzhledem k tomu, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a u žalovaného se má za to, že s takovým postupem souhlasil, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagoval (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru datované dnem 11. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, tedy úvěr s možností opakovaného čerpání do maximální výše úvěru 10 000 Kč. Žalovaný se měl ve smlouvě zavázat poskytnuté finanční prostředky vrátit i s úrokem ve výši 16,9 % ročně a s poplatky spojenými s vedením úvěrového účtu či poplatky pro případ prodlení s jeho splácením, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Výše poplatků spojených s úvěrem byla stanovena v ceníku žalobkyně. Smlouva však neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žádné ze smluvních stran, pouze u jména žalovaného je uvedeno„ [číslo obč. průkazu]“. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Za žalobkyni byl ke smlouvě sice připojen elektronický podpis, ovšem jeho platnost bylo možné ověřit, neboť skončila jeho platnost. 6. Z„ Logů“ a jejich vysvětlení soud zjistil, že se jedná pouze o excelovou tabulku bez dalšího, která neprokazuje, že žalovavému byla na jeho telefonní číslo zaslána SMS se žádostí o potvrzení požadavku sjednání předmětné smlouvy. Stejně tak z uvedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný smlouvu potvrdil a tedy k jejímu uzavření došlo 11. 4. 2017. 7. Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že žádost o úvěr byla poskytnuta žalovanému přes internetové bankovnictví v rámci tzv. kreditní linky, která byla žalovanému napočtena na základě příjmu doloženého v předchozí úvěrové žádosti ve výši 8 810 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl své výdaje ve výši 0 Kč, a proto banka stanovila tyto výdaje po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 5 045 Kč. Žalobkyně současně zjistila, že žalovaný splácí spotřební úvěr u žalobkyně ve výši 1 517 Kč měsíčně a další úvěr ve výši 696 Kč měsíčně. 8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] a bankovní bilance má soud za prokázané, že žalovaný načerpal od žalobkyně postupně v období od 11. 4. 2017 do 31. 8. 2020 částku ve výši celkem 20 483,77 Kč a postupně za uvedené období zaplatil 22 059,44 Kč. 9. Z výzvy ze dne 5. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní písemně informován o prodlení s úhradou dlužných splátek, a že proto byl jeho úvěr zesplatněn k 3. 9. 2020. Žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dluhu. 10. Žalovaný byl poté vyzván výzvou ze dne 20. 4. 2021 k zaplacení do 5 dnů od doručení výzvy, která mu byla téhož dne odeslána (viz předžalobní výzva a poštovní podací arch). 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 104 zákona vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 18. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 19. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba nebyla uplatněna po právu, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. V případě nedodržení této formy je smlouva neplatná. Z ust. § 562 o.z. sice vyplývá, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jedna