10 C 334/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 27.5.2021, postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti, domáhala zaplacení částky ve výši celkem 17 644 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestávala z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 544 Kč. Žalobkyně uvedla, že dne 5.4.2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 5.4.2019. Žalovaná uzavřela smlouvu v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s., IČO [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu Smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do 5.5.2019. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020, s účinností ke dni 28.8.2020, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením ze dne 8.9.2020. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 480,93 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 3. 5. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne 15.12.2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 5 644 Kč, představující poplatek za upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 544 Kč s ohledem na to, že nedisponuje důkazy k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky 5 644 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 7. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5.4.2019, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti, v prodejně [právnická osoba] a.s., kdy jejich převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se pak zavázala finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 30 dní a pro případ prodlení s vrácením uvedené částky uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl rovněž opatřen podpisem žalované. Smlouva dále obsahuje identifikační údaje žalované včetně čísla občanského průkazu, absentují však informace o majetkových poměrech žalované k prokázání schopnosti poskytnutý úvěr splácet. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 1.9.2020 a přílohy KIZAP [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8.9.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 9.9.2020 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. 9. Upomínkami žalobkyně ze dne 14.9.2020, 5.11.2020 a 7.12.2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jí byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 3.5.2021, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 5.5.2021, soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzvána. 11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, kterou převzala v prodejně [právnická osoba] a.s. při podpisu smlouvy o úvěru [číslo] dne 5.4.2019. Žalovaná se současně zavázala úvěr splatit do 30 dní a v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a náklady na upomínání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 8.9.2020. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1987 odst. 1 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. 16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spot