12 C 102/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 889,25 EUR s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že u žalované objednala zboží – střešní okna na adrese [adresa], a to oproti záloze ve výši 2 889,25 EUR, kterou žalobkyně žalované uhradila. Žalovaná však sdělila, že musí tuto zálohu navýšit o DPH. Žalobkyně na toto odmítla přistoupit, tudíž obě strany od smlouvy odstoupily a žalobkyně požadovala zpět uhrazenou zálohu ve výši 2 889,25 EUR. Žalovaná tuto částku však dosud žalobkyni nevrátila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně si u žalované objednala zboží – střešní okna značky Velux, standard plus, provedení dřevo s čirým lakem, spodní ovládání, velikost MK06, zasklení 3, 14 ks, lemování střešního okna 14 ks, montáž s parotěsnou folií 14 ks a dopravou (viz Objednávka ze dne 10. 9. 2019). Na základě této objednávky byla zároveň uzavřena Smlouva o dílo, kde bylo ujednáno místo montáže objednaného zboží, a to [adresa] s tím, že dle článku IV. činila cena objednaného zboží 5 778,50 EUR bez DPH s tím, že první část ve výši 2 889,25 EUR bez DPH měla být žalobkyní uhrazena na základě vystavené faktury do 5 dnů od podpisu Smlouvy a druhá část ve výši 2 889,25 EUR bez DPH měla být uhrazena při předání díla (viz Zmluva o dielo ze dne 12. 9. 2019). Žalobkyně částku ve výši 2 889,25 EUR uhradila žalované dne 13. 9. 2019 na základě vystavené faktury č. [číslo] ze dne 10. 9. 2019 s darem splatnosti 15. 9. 2019 (viz Zálohová faktúra ze dne 10. 9. 2019, Potvrzení o přijaté transakci ke zpracování UnicreditBank). Žalovaná však sdělila, že musí tuto zálohu navýšit o DPH. Žalobkyně na toto odmítla přistoupit, tudíž obě strany od smlouvy odstoupily a žalobkyně požadovala zpět uhrazenou zálohu ve výši 2 889,25 EUR (viz emailová komunikace stran, Výpověď zmluvy o dielo a objednávky číslo [číslo] a [číslo] ze dne 14. 10. 2019, Odstoupení od smlouvy, předžalobní výzva ze dne 11. 11. 2019 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 22. 11. 2019). 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Věc byla posouzena podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle shora citovaného ustanovení se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z listin založených ve spise má soud za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli dohodu, dle níž žalobkyně uhradila žalované zálohu na provedení díla ve lhůtě splatnosti. Jelikož došlo k odstoupení od Smlouvy o dílo, žalovaná byla povinna vrátit složenou zálohu ve výši 2 889,28 EUR, což však neučinila. Žalovaná se pak k žalobě nevyjádřila a na svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku neuvedla žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit jiná zjištění a jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 4 100 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 300 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva), tj. celkem 600 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. k rukám žalobkyně (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).