12 C 298/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 15 967,23 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 3. 7. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 26 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku (smluvní příslušenství pohledávky). Celkovou dlužnou částku ve výši 50 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 2 952 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2020. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když na úvěr uhradila pouze částku ve výši 26 951,99 Kč, odpovídající 9 řádně uhrazeným splátkám. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 1. 2022. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky částku ve výši 40 856,01 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dluh vůči žalobkyni zcela neuhradila. Dlužná částka ve výši 15 967,23 Kč sestává z jistiny ve výši 11 740,61 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 661,17 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 444,02 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 164,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 222,10 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 1 736,97 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že její souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 5. Na základě Žádosti o úvěr ze dne 3. 7. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o úvěr [číslo] na jejímž základě která žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 2 789 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 16 080 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 515 Kč a s inkasem plateb ve výši 4 800 Kč, tj. celkem 50 184 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách ve výši 2 952 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 3. 12. 2020 (viz Žádost o úvěr ze dne 3. 7. 2019, Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 3. 7. 2019, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze částku ve výši 26 951,99 Kč, odpovídající 9 řádně uhrazeným splátkám. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 40 856,01 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 22. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 1. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 12. 1. 2022). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzývána k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím s upozorněním na možnost soudního vymáhání v případě nevyrovnání dluhu (viz Upomínka ze dne 1. 2. 2022, Upomínka ze dne 2. 3. 2022, Výzva před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 4. 5. 2022). Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala. Dlužná částka ve výši 15 967,23 Kč sestává z jistiny ve výši 11 740,61 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 661,17 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 444,02 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 164,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 222,10 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 1 736,97 Kč. 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 7. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 7. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši 24 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 3. 12. 2020 včetně příslušenství ve výši 26 184 Kč. Žalovaná však poskytnutý úvěr ve stanové lhůtě nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Protože však žalovaná porušila své smluvní závazky, neboť splátky nehradila řádně a včas, vznikl původnímu věřiteli též nárok na smluvní pokutu, jejíž výše v tomto konkrétním případě nikterak neodporuje dobrým mravům a lze ji hodnotit jako přiměřenou zajišťovanému závazku, za zcela oprávněný. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zást