12 C 351/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 7 112 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] kdy žalovaný tuto Smlouvu podepsal dne 24. 7. 2018. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut dne 24. 7. 2018 úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaného ve Smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 58,77 % ročně, splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 302 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpen 2018. Žalovaný neplnil řádně podmínky Smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 499 Kč, tj. částku ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 200 Kč, tedy 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. K datu 21. 7. 2020 došlo k zesplatnění celého úvěru s tím, že jistinu ve výši celkem 3 906 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně rovněž požadovala smluvní pokutu v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne 1. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 23. 7. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Finanční prostředky byly čerpány dne 24. 7. 2018. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas neuhradil (prokazuje: Karta klienta, Oznámení ze dne 21. 7. 2020, Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 7. 2020, Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17. 6. 2020, Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17. 2. 2020, Výpis z běžného účtu, Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 7. 2018, Předsmluvní formulář, Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] doklad o vyplacení úvěru, výpis záznamů z registru SOLUS, kopie poštovního podacího archu ze dne 16. 11. 2021, Předžalobní výzva ze dne 16. 11. 2021, Informace pro klienta). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).