12 C 371/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 57 466 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 29. 7. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 52 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 57 152 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 36 měsíčních splátkách po 3 532 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 8. 2022. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když na půjčku uhradil poslední splátku dne 18. 11. 2020. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo ke dni 22. 4. 2021 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku ve výši 41 208 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 16 258 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na dluh v celkové výši 57 466 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli, na základě žádosti žalovaného, dne 29. 7. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 52 000 Kč, a to dne 30. 7. 2019 bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě, č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 57 152 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 36 měsíčních splátkách po 3 532 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 8. 2022 (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 7. 2019, Karta zákazníka ze dne 29. 7. 2019, Výpis z účtu ČSOB za období 1. 7. 2019 – 31. 7. 2019). Žalovaný na úvěr hradil nepravidelně, přičemž poslední úhradu provedl dne 18. 11. 2020 ve výši 3 505 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku ve výši 41 208 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 16 258 Kč (viz bilance půjčky). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni, k postoupení výše specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 2. 2022, odeslaným žalovanému dne 4. 2. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022 včetně kopie podacího lístku ze dne 4. 2. 2022). Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani na základě písemné výzvy k úhradě, která mu byla odeslána dne 19. 4. 2022 (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 včetně podacího lístku s datem podání 19. 4. 2022). 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (díle jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli, v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle nichž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 52 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně poplatku a poplatku za pojištění, v 36 měsíčních splátkách po 3 531 Kč. Žalovaný uhradil výše specifikovanou zápůjčku pouze částečně a na jistině zápůjčky tak zbývá uhradit částku ve výši 41 208 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 16 258 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 57 466 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, vedle práva na zaplacení dlužné částky a smluvního úroku ve výši i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který byl žalobkyni přiznán z dlužné jistiny v kapitalizované výši do dne postoupení pohledávek ve výši 6 958,31 Kč a dále jdoucí ode dne následujícího po postoupení pohledávek, tj. od 8. 1. 2022 do zaplacení, rovněž vedle práva na zaplacení dlužné částky a smluvního úroku ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny v kapitalizované výši do dne postoupení pohledávky ve výši 2 172,01 Kč a dále jdoucí ode dne 8. 1. 2022 do zaplacení; i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 15 802,60 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 299 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 10 260 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 3 420 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 343,60 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).