12 C 66/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 26 628 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 19. 12. 2018 Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit i částku ve výši 19 496 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 592 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 626 a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 12. 2020. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, na dlužnou částku uhradil pouze 11 300 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na dluh v celkové výši 26 628 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 503,54 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 124,46 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2018 Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 20 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit včetně poplatku ve výši 19 496 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 592 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 626 a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Půjčka byla žalovanému předána při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku v celkové výši 39 496 Kč celkem ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 646 Kč, poslední ve výši 1 638 Kč (viz Zákaznická karta - Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 12. 2018, Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 12. 2018). Žalovaný na půjčku hradil nepravidelně, přičemž poslední úhradu provedl dne 15. 5. 2020 ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku ve výši 15 503,54 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 11 124,46 Kč (viz platební bilance žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo, s účinností k 5. 1. 2021, k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému dne 25. 1. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně kopie podacího lístku ze dne 25. 1. 2021). Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani na základě písemné výzvy k úhradě, která mu byla odeslána 19. 10. 2021 (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 19. 10. 2021 včetně podacího lístku s datem podání 20. 10. 2021). 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (díle jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2018, v souladu s ustanovením § 2390 obč. zák. Smlouvu o zápůjčce, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal půjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně poplatku v částce 19 496 Kč, ve 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč, poslední ve zbytku ve výši 1 638 Kč. Žalovaný půjčku uhradil pouze částečně a na jistině tak zbývá uhradit na dlužné jistině částku ve výši 15 503,54 Kč a na dlužném poplatku částku ve výši 11 124,46 Kč, tj. celkem částku ve výši 26 628 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 26 628 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky a smluvního úroku i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 784 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 332 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).