12 C 93/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] – firemní kontokorent startovací ze dne 2. 11. 2016, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s limitem ve výši 50 000 Kč, který byla žalovaná povinna uhradit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr začala čerpat, a to i opakovaně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 2. 11. 2016 Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut limit kontokorentu ve výši 50 000 Kč k účtu číslo [bankovní účet] s tím, že žalovaná se je zavázala spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splatit do 1. 11. 2017. Finanční prostředky byly čerpány v celkové výši 46 621,78 Kč. Jelikož žalovaná úvěr včas nevrátila, převedla žalobkyně pohledávku na splátky, které evidovala na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet] s tím, že žalované byly stanoveny měsíční splátky jistiny ve výši 800 Kč a řádná úroková sazba ve výši 14,70 % ročně. Úvěr však nebyl žalovanou zcela vyrovnán, tudíž žalobkyně přistoupila k zesplatnění ke dni 13. 3. 2021. Žalovaná částka ke dni zesplatnění činila 13 479,50 Kč a sestávala se z jistiny ve výši 11 958,50 Kč, řádného úroku ve výši 18,50 Kč a poplatků ve výši 1 334,50 Kč. Po zesplatnění žalovaná již ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 (prokazuje: Smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne 2. 11. 2016, Výpis z Podnikatelského konta Klasik České spořitelny za období 1. 5. 2017 – 31. 5. 2017, Stav úvěru v minulosti ze dne 30. 11. 2021, Prohlášení kontokorentního úvěru za splatný ze dne 31. 5. 2017, Poslední výzva k úhradě dlužné částky a oznámení o zesplatnění ze dne 9. 2. 2021, Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 13. 3. 2021, Výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2021 včetně kopie poštovní doručenky). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 11. 2016 uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně žalované poskytl úvěr ve shora uvedené výši úvěrového limitu, který se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 1. 11. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka ve výši 1 000 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a z paušální náhrady nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 100 Kč, tj. 200 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám žalobkyně (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).