13 C 116/2022 — Okresní soud v Berouně

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne 31.10.2013 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč žalobce po nabytí pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek zjistil, že předchozím věřitelem nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a na základě tohoto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. S ohledem na to je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31.10.2013 smlouvu o spotřebitelském úvěru podle občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného a na základě tohoto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. S ohledem na to je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení. Žalovaný ničeho neuhradil. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky, podle odst. 2 při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Podle ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku, dlužník, který věřiteli řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobkyní a vycházel i z tvrzení uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal úvěr, který nesplatil. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatil žalovaný celý svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.