13 C 144/2022 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím spočívajícím v úroku z úvěru a úroku z prodlení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 16.1.2017 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalovanému úvěr ve výši 60 000Kč na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 19,90 %. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyně dne 2.1.2021 prohlásila úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.2.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný po datu postoupení uhradil 500 Kč. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 47 641,98 Kč, úroky ve výši 8,25 % ročně z částky 47 641,98 Kč od 19.2.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 641,98 Kč od 3.1.2021 do zaplacení. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Účastníci uzavřeli dne 16.1.2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 19,90 %. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyně dne 2.1.2021 prohlásila úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.2.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný po datu postoupení uhradil 500 Kč. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 47 641,98 Kč, úroky ve výši 8,25 % ročně z částky 47 641,98 Kč od 19.2.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 641,98 Kč od 3.1.2021 do zaplacení. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 22.2.2022. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný čerpal. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržena, neboť úvěr řádně nesplácel. V důsledku tohoto jednání žalovaného došlo k jeho prodlení a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak jak je uvedeno ve výroku I. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 084 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 641,98 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.