13 C 176/2021 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím spočívajícím v úroku z úvěru a úroku z prodlení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 11.8.2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě a dále úroky z úvěru ve výši 19,90 % a poplatky dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého závazku. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky nesplácela řádně a včas, banka ke dni 3.2.2021 úvěr zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.3.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Pohledávka za žalovanou je představována neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 31 396,25 Kč, úrokem z úvěru ve výši 410 Kč a poplatky ve výši 285 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily a soud má tedy za to, že jejich souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 11.8.2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč vedený na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě a dále úroky z úvěru ve výši 19,90 % a poplatky dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého závazku. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky nesplácela řádně a včas, banka ke dni 3.2.2021 úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou je představována neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 31 396,25 Kč, úrokem z úvěru ve výši 410 Kč a poplatky ve výši 285 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.3.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalované bylo postoupení oznámeno dopisem banky ze dne 3.2.2021. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 15.5.2021. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, které žalovaná čerpala. Podpisem smlouvy se žalovaná zavázala úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva však nebyla ze strany žalované dodržena, neboť úvěr řádně a včas nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná ničeho nezaplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak jak je uvedeno ve výroku I. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 462 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 284 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 091,25 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno po nabytí účinnosti novely č. 120/2014 Sb. vyhlášky č. 177/1996 Sb. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.