18 C 185/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 5 138,78 Kč s příslušenstvím spolu s příslušenstvím specifikovaným pod bodem I. tohoto výroku, a to z titulu neuhrazené ceny za tzv.„ služby třetích stran“. Žalobkyně v žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným, jako podnikatelem, Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ účastnická smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil podpisem účastnické smlouvy výslovně souhlas. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se zavázal za tyto služby, včetně služeb třetích stran, řádně platit ceny vyúčtované dle všeobecných podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vystavená vyúčtování. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 5 138,78 Kč. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě zaslané předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně jejího zaplacení spolu s úroky z prodlení v zákonné výši, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování až do zaplacení v každém jednotlivém případě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z Účastnické smlouvy [číslo] ze dne 11. 4. 2013, jejíž nedílnou součástí je platné znění Všeobecných podmínek, platné znění Ceníku služeb a obchodní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela shora uvedenou účastnickou smlouvu, kdy se žalovaný zavázal za služby platit sjednanou cenu řádně a včas, smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců na telefonní [číslo] žalovaný jí uzavřel jako podnikatel (viz Výpis z živnostenského rejstříku). 6. Z uvedených důkazů soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se se zavázal za tyto služby platit ceny vyúčtované dle čl. 4 Všeobecných podmínek [právnická osoba] ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. 7. Z vyúčtování [číslo] ze dne 20. 9. 2013, splatného dne 8. 10. 2013, z vyúčtování [číslo] ze dne 20. 10. 2013, splatného dne 7. 11. 2013, a z vyúčtování [číslo] ze dne 20. 11. 2013, splatného dne 9. 12. 2013, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku v celkové výši 5 337,44 Kč za zprostředkované služby třetích stran, tj. za platební služby, poplatky a slevy a za zprostředkované služby (viz Souhrnný přehled služeb za období od 20. 8. 2013 - 19. 9. 2013, Souhrnný přehled služeb za období od 20. 9. 2013 – 19. 10. 2013, Souhrnný přehled služeb za období od 20. 10. 2013 – 19. 11. 2013), přičemž žalobkyně si nárokuje pouze částku v celkové výši 5 138,78 Kč. 8. Z výzvy k plnění ze dne 24. 7. 2013 a z výzvy k plnění ze dne 29. 10. 2013 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho povinností. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 11. 11. 2019, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2019, včetně podacího lístku ze dne 4. 12. 2019). 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil, odeslala žalobkyně žalovanému dne 9. 3. 2020 výzvu k plnění před podáním žaloby (viz rovněž včetně podacího lístku ze dne 9. 3. 2020), čímž splnila podmínku uvedenou v § 142 a o. s. ř. pro přiznání nároku na náhradu nákladů řízení. 11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 12. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 13. Ve smyslu § 1931 o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. 14. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. 17. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaného závazkového vztahu, zde účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, upravené v § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému v souladu se všeobecnými podmínkami služby třetích stran, které žalovaný jako podnikatel objednal prostřednictvím mobilních telefonních stanic, jichž se smluvní vztah týkal, (tedy uskutečnila telefonické hovory nebo odeslala textové zprávy na zvláštní telefonní čísla se zvýšenou sazbou, event. uskutečnila SMS platby) a zavázal se uhradit právní předchůdkyni žalobkyně jejich cenu. Žalovaný tím, že se dostal do prodlení s úhradou vyúčtovaných služeb, porušil své smluvní povinnosti. Soud má pak za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný v celém rozsahu, který si žalobkyně nárokuje, tj. částka ve výši 5 138,78 Kč. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky, pak tyto soud přiznal v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 1 200 Kč. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, soud jej přiznal ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, a to následujícího po dni splatnosti vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně v každém jednotlivém případě až do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 18. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1 489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a