18 C 258/2022-48 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se v řízení domáhal úhrady částky 388 821 Kč s příslušenstvím, jako dlužného nájemného a služeb spojených s nájmem. Uvedl, že s žalovaná byla nájemkyní nemovitostí v jeho vlastnictví, a to na základě dvou samostatných nájemních smluv. Žalovaná se zavázala žalobci hradit sjednané nájemné a náklady na služby spojené s nájmem. Svůj závazek však nedodržela, proto došlo k předčasnému ukončení nájmu. Při převzetí nemovitostí žalobcem od žalované byla v každém jednotlivém případě sepsána dohoda, v níž byla uvedena i výše dluhu žalované a žalovaná se zavázala svůj dluh vyrovnat. Svůj závazek nesplnila ani v dodatečné lhůtě určené jí v předžalobní výzvě, proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná se k žalobě, kterou převzala spolu s výzvou k vyjádření dne 19.10.2022, nevyjádřila, na svoji obranu nic netvrdila, žádné důkazy neoznačila. 3. Žalovaná se k prvnímu jednání ve věci omluvila den před konáním jednání, o odročení jednání nepožádala, proto soudu jednal v její nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Provedenými důkazy soud zjistil tento skutkový stav. 5. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne 1.7.2019 nájemní smlouvu jejímž předmětem byl nájem rodinného domu [adresa] pod adresou [adresa žalované a žalobce], s tím, že doba nájmu byla následně smlouvou ze dne 7.11.2021 prodloužena do 30.6.2022. Na základě uvedené smlouvy se žalovaná zavázala žalobci hradit nájemné ve výši 16 900 Kč a 600 Kč jako zálohu na služby. (viz. citované nájemní smlouvy) Nájem domu [adresa] byl ukončen dohodu účastníků obsaženou v Dohodě o skončení nájmu ze dne 6.2.2022, a to ke dni 6.2.2022. V dohodě o skončení nájmu účastníci prohlásili, že dlužné nájemné činí 185 900 Kč, a že ho žalovaná uhradí na účet žalobce. Ke dni ukončení nájmu byla nemovitost rovněž bez vad předána žalobci. (viz. Dohoda o skončení nájmu ze dne 6.2.2022) Termín úhrady dluhu nebyl v Dohodě o ukončení nájmu sjednán a právní zástupce žalobce vyzval žalovanou přípisem ze dne 17.2.2022 k úhradě dlužné částky ve výši 173 200 Kč (po prominutí nájemného za jeden měsíc), a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla dle informace o sledování zásilek doručena žalované dne 21.2.2022 (viz. výzva včetně podacích lístků a informace o sledování zásilky) 6. Dále žalovaný s žalovanou zavřeli dne 10.11.2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla ve smlouvě uvedená část pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] v kat. úz. [obec] v obci [obec], jehož součástí je dům [adresa], pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku od 1.10.2021. Žalovaná se zavázala za předmět nájmu hradit nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně za měsíc říjen až březen včetně a ve výši 45 000 Kč za měsíc duben až září včetně. Zároveň byla povinna hradit zálohy na služby spojené s nájmem ve výši 1 000 Kč měsíčně. (viz. citovaná nájemní smlouva) Z Dohody k protokolu o přední a převzetí předmětu nájmu ze dne 30.6.2022 má soud za prokázané, že se účastníci dohodli na předčasném ukončení nájmu, a to ke dni 30.6.2022, když žalovaná zároveň k uvedenému dni výslovně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 215 121 Kč a zavázala se ho uhradit k rukám žalobce. (viz. Dohoda ze dne 30.6.2022) Termín úhrady dluhu nebyl v Dohodě o ukončení nájmu sjednán a právní zástupce žalobce vyzval žalovanou přípisem ze dne 21.7.2022 k úhradě dlužné částky ve výši 215 621 Kč, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla dle informace o sledování zásilek doručena žalované dne 22.7.2022 (viz. výzva včetně podacích lístků a informace o sledování zásilky) 7. Po právní stránce soud věc posoudil v případě nájemní smlouvy k domu [adresa] podle ustanovení § 2235 ve spojení s ustanovením § 2236 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), tj. ustanovení týkající se nájmu bytu, respektive domu, za účelem zajištění bytových potřeb nájemce. 8. V případě nájemní smlouvy ze dne 11.10.2021 pak podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), ustanovení týkající se nájmu prostoru sloužícího podnikání se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 9. Podle ustanovení § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2053 o.z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 12. Žalobce v řízení prokázal, že má za žalovanou pohledávku z titulu dlužného nájemného za pronájem nemovitostí v obci [obec]. Žalovaná svůj závazek vůči žalobci v dohodách o ukončení nájmu uznala a zavázala se ho uhradit. V řízení pak žalovaná na svoji obranu nic netvrdila, neprokázala, že by svůj závazek uhradila, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Zároveň žalobci přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne uplynutí dodatečné lhůty k plnění poskytnuté žalované v předžalobních výzvách. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. (výrok I.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 804,57 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 388 821 Kč sestávající z částky 9 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby a účast na jednání soudu) a z částky 4 930 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 12. 2022 (na jednání soudu ze sídla kanceláře právního zástupce k soudu a zpět) náhrada 953,28 Kč za 70 ujetých km v částce 553,28 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 663,28 Kč ve výši 7 699,29 Kč.