18 C 287/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 6. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 12 596,43 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za tzv.„ služby třetích stran“. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ účastnická smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil podpisem účastnické smlouvy výslovně souhlas. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se zavázal za tyto služby, včetně služeb třetích stran, řádně platit ceny vyúčtované dle všeobecných podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vystavená vyúčtování. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 12 596,43 Kč. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě zaslané předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně jejího zaplacení spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z Účastnické smlouvy [číslo] ze dne 6. 3. 2020, jejíž nedílnou součástí je platné znění všeobecných podmínek, platné znění ceníku služeb a obchodní podmínky, soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli shora uvedenou účastnickou smlouvu, kdy se žalovaný zavázal za služby platit sjednanou cenu řádně a včas, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou se studentskou výhodou v délce 24 měsíců od uzavření smlouvy na telefonní [číslo]. 6. Z uvedených důkazů soud dále zjistil, že žalobkyně poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se se zavázal za tyto služby platit ceny vyúčtované dle čl. 4 Všeobecných podmínek [právnická osoba] ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. 7. Z vyúčtování [číslo] ze dne 20. 1. 2021, splatného dne 3. 2. 2021, [číslo] ze dne 20. 2. 2021, splatného dne 6. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala za zprostředkované služby třetích stran žalovanému částky ve výši 4 414,90 Kč za m-platbu, 32 Kč za platbu přes SMS, 8 032,50 Kč za m-platbu a dva zprostředkovatelské poplatky (viz výpis souhrnných účtů, podrobný výpis hovorů). Celkem byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit částku 12 596,43 Kč. 8. Z výpovědi účastnických smluv ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu žalovaného, neboť tento byl v prodlení s úhradou nejméně tří vyúčtování splatných dne 3. 1. 2021, 3. 2. 2021 a dne 6. 3. 2021. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil, odeslala žalobkyně žalovanému dne 5. 5. 2022 předžalobní výzvu ze dne 3. 5. 2022 (viz rovněž včetně potvrzení o podání poštovní zásilky), čímž splnila podmínku uvedenou v § 142 a o. s. ř. pro přiznání nároku na náhradu nákladů řízení. 10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 11. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 12. Ve smyslu § 1931 o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb 14. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaného závazkového vztahu, zde účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, upravené v § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, žalobkyně poskytovala žalovanému v souladu se všeobecnými podmínkami služby třetích stran, které žalovaný objednal prostřednictvím mobilních telefonních stanic, jichž se smluvní vztah týkal, (tedy uskutečnil telefonické hovory nebo odeslal textové zprávy na zvláštní telefonní čísla se zvýšenou sazbou, event. uskutečnil SMS platby) a zavázal se uhradit žalobkyni jejich cenu. Žalovaný tím, že se dostal do prodlení s úhradou vyúčtovaných služeb, porušil své smluvní povinnosti a byl tak povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 596,43 Kč, Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný v celém rozsahu. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, soud jej přiznal ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, a to následujícího po dni splatnosti každého jednotlivého vyúčtování žalobkyně, tj. od 4. 2. 2021 a od 7. 3. 2021, (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 15. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 2 252 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a jednak náklady právního zastoupení ve výši 1 452 Kč, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) a ze 3 režijních paušálů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). 16. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.