18 C 308/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 10. 2021 zaplacení pohledávky ve výši 2 068 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný cestoval ve dvou samostatných případech, a to dne 22. 2. 2016 dopravním prostředkem - vlakem č. 1963 a dne 28. 12. 2016 dopravním prostředkem – vlakem [číslo] provozovanými společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), čímž byly uzavřeny smlouvy o přepravě osob pro každou jednotlivou jízdu. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byly provedeny přepravní kontroly žalovaného, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 27 Kč za jízdu ze dne 22. 2. 2016, jízdné ve výši 41 Kč za jízdu ze dne 28. 12. 2016 a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč v každém jednotlivém případě. Zároveň vznikla žalovanému povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Shora uvedené pohledávky včetně příslušenství byly z právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a PANGEA MINERALS DEVELOPMENT LIMITED uzavřené dne 15. 12. 2015. Následně pak [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila dne 7. 9. 2016 a dne 14. 7. 2017 pohledávky včetně jejich příslušenství žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 7. 9. 2016 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byl předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak i přes tyto výzvy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaný cestoval dne 22. 2. 2016 v 12:52 hod. vlakem č. 1963, tj. dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně, a při přepravní kontrole provedené tímto přepravcem se neprokázal platným jízdním dokladem. Přepravce při kontrole vystavil žalovanému [příjmení] o nedodržení smluvních přepravních podmínek [číslo] v němž vyčíslil jízdné ze stanice [obec] do cílové stanice žalovaného [příjmení] zast., částkou 27 Kč a zároveň naúčtoval žalovanému i přirážku 1 000 Kč. Žalovaný toto potvrzení podepsal (viz. Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách z téhož dne, tj. 22. 2. 2016). 6. Dále žalovaný cestoval dne 28. 12. 2016 v 13:20 hod. vlakem [číslo] tj. dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně, a při přepravní kontrole provedené tímto přepravcem se neprokázal platným jízdním dokladem. Přepravce při kontrole vystavil žalovanému [příjmení] o nedodržení smluvních přepravních podmínek [číslo] v němž vyčíslil jízdné ze stanice [obec] hl. n. do cílové stanice žalovaného [příjmení], částkou 41 Kč a zároveň naúčtoval žalovanému i přirážku 1 000 Kč. Žalovaný toto potvrzení podepsal (viz. Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách z téhož dne, tj. 28. 12. 2016). 7. Z tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel platných od 14. 12. 2014, od 1. 3. 2015, od 14. 6. 2015 a od 13. 12. 2015, vyplývá výše jízdného za výše zvedené jednotlivé jízdy v návaznosti na vzdálenost mezi nástupní a cílovou stanicí a dále výše přirážky k jízdnému pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku (čl. 140 SPPO a příloha č. 6 – ceník k tarifu), která činí 1 000 Kč. 8. Soud z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2017, včetně souborů postupovaných pohledávek, a smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 14. 7. 2017, zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] Irska, která následně postoupila tuto pohledávku na žalobkyni. 9. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení ze dne 30. 8. 2017, jak vyplývá z knihy odeslané pošty ze dne 1. 9. 2017. Součástí předžalobní výzvy bylo i oznámení o postoupení pohledávek za žalovaným. 10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 11. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 12. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 13. Podle § 1888 odst. 1 občanského zákoníku, kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. 14. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 16. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22. 2. 2016 a dne 28. 12. 2016 smlouvy o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Přepravce provedl přepravní kontroly prostřednictvím kontrolora, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné podle vzdálenosti nástupní a cílové stanice v každém jednotlivém případě spolu s přirážkou. Žalovaný je tak povinen uhradit jízdné za obě přepravy v celkové výši 68 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč v každém jednotlivém případě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 2 068 Kč, dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a vznikla mu tak povinnost zaplatit dl