18 C 65/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 11. 2021 zaplacení pohledávky ve výši 1 072 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný cestoval dne 24. 4. 2021 dopravním prostředkem - vlakem provozovaným společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), čímž byla uzavřena smlouva o přepravě osob. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 72 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Zároveň vznikla žalovanému povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení. Shora uvedená pohledávka, včetně příslušenství, byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byla mu dne 14. 10. 2021 před podáním žaloby zaslána výzva k úhradě dlužné částky, avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Žalovaný cestoval dne 27. 4. 2021 v 12:36 hod. vlakem [číslo] tj. dopravním prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně, a při přepravní kontrole provedené tímto přepravcem se neprokázal platným jízdním dokladem. Přepravce při kontrole vystavil žalovanému Potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek [číslo] v němž vyčíslil jízdné ze stanice [obec] do cílové stanice žalovaného [příjmení], částkou 72 Kč a zároveň naúčtoval žalovanému i přirážku 1 000 Kč. Žalovaný toto potvrzení podepsal (viz. Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách z téhož dne, tj. 27. 4. 2021). 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy k placení ze dne 14. 10. 2021 a podacího archu ze dne 14. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a že zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 8. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 10. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Na základě shora uvedeného dospěl soudu k závěru, že žalobkyně neprokázala, že má za žalovaným tvrzenou pohledávku. 13. Předně soud poukazuje, že žalobkyně neprokázala, že by nabyla pohledávku právě za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně, neboť nepředložila soudu ani vlastní smlouvu o postoupení pohledávky a ani její přílohy, v nichž by byl předmět postoupení specifikován. Žalobkyně pak zůstala nečinná i po té, co byla usnesením zdejšího soudu čj. 18 C 65/2022-9 ze dne 2. 3. 2022 mimo jiné vyzvána, aby soudu prokázala, že na ní byla pohledávka za žalovaným skutečně postoupena. 14. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky za žalovaným, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.