19 C 71/2021-23 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 6 450 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 6. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč a spolu s tím zaplatit částku ve výši 8 240 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si současně zvolil doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku 18 240 Kč se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. První splátka byla splatná dne 13. 4. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti, ve které žalovaný mimo jiné uvedl i okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci a jejichž správnost potvrdil svým podpisem. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 8. 2019. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 12 540 Kč. Ke dni postoupení, tj. 15. 1. 2021 činila výše pohledávky 11 700 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 19,38 %, a to od 1. 6. 2019 (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 15. 1. 2021 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požadovala úhradu dlužné částky ve výši 6 450 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 950,79 Kč a dlužných nákladů spojených s úvěrem ve výši 1 499,21 Kč, úroků a úroků z prodlení v částce 1 585,78 Kč a 797,80 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části jistiny do dne postoupení pohledávky, tj. do 15. 1. 2021, a dále rovněž i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části jistiny ode dne 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyjádřila výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání. 4. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru /Fajnpůjčka/ [číslo] smluvních podmínek smlouvy o úvěru a formuláře zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 6. 4. 2018, z karty zákazníka ze dne 6. 4. 2018, z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 včetně kopie podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 včetně kopie poštovního podacího lístku. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 6. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Před uzavřením smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného tím způsobem, že od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které ověřila prostřednictvím předložených dokladů od žalovaného, a zaznamenala do karty zákazníka. Poskytnutý úvěr spolu s náklady spojenými s úvěrem ve výši 8 240 Kč (sestávajícím z úroku v částce 2 000 Kč, administrativního poplatku v částce 2 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek v částce 4 000 Kč a z poplatku za pojištění v částce 240 Kč), tj. celkem částku 18 240 Kč, se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 304 Kč, splatných vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období, přičemž splátkové období začalo běžet sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Účastníky byla sjednána výpůjční úroková sazba stanovená jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňovaná jako roční úroková sazba ve výši 32,15 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Podle bodu 2. 6. smluvních podmínek bylo ujednáno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, určenou počtem týdnu dle článku 1. smlouvy, a její účinnost trvá ode dne poskytnutí úvěru (přijetí peněžních prostředků) až do dne vypořádání veškerých závazů, které vznikly na základě nebo v souvislosti s úvěrem dle smlouvy. Podle bodu 6. 1. smluvních podmínek zaniká smlouva uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 12 540 Kč platbami ve výši 608 Kč dne 14. 4. 2018, ve výši 610 Kč dne 17. 4. 2018 a 27. 4. 2018, ve výši 1 250 Kč dne 14. 5. 2018 a 14. 6. 2018, ve výši 800 Kč dne 23. 7. 2018, ve výši 608 Kč dne 6. 2018, ve výši 600 Kč dne 20. 8. 2018 a 8. 9. 2018, ve výši 304 Kč dne 25. 9. 2018, ve výši 1 000 Kč dne 13. 12. 2018 a 18. 1. 2019, ve výši 1 500 Kč dne 17. 2. 2019, ve výši 300 Kč dne 20. 6. 2019 a ve výši 1 500 Kč dne 9. 8. 2019 Smlouvou ze dne 15. 1. 2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne 12. 2. 2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval. Žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení částky 6 450 Kč sestávající z jistiny ve výši 4 950,79 Kč a nákladů spojených s úvěrem ve výši 1 499,21 Kč, a dále požaduje úrok a úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 1 585,78 Kč a 797,80 Kč z dlužné části jistiny do dne postoupení pohledávky a dále pak ode dne následujícího po dni postoupení až do zaplacení (i přesto, že ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 11 700 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně v tomto řízení nepožaduje). 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobkyní vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v dohodnuté době ve splátkách spolu s náklady souvisejícími s poskytnutím úvěru ve výši 8 240 Kč představující úrok, administrativní poplatek, odměnu za hotovostní inkaso splátek a poplatek za pojištění. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy žalovaný řádně