3 C 142/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 19 550 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 21. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Dále uvedla, že v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 5. 2020. Žalovaná svůj dluh uhradila pouze částečně. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 15 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 550 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 6 180,75 Kč a nadále běžícího ve výši 24,60% ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 2 512,50 Kč a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to dne 21. 3. 2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s úvěrem ve výši 12 000 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 3. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). 6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 21. 3. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Její čistý měsíční příjem měl činit 7 600 Kč a měla pobírat vedlejší státní podporu ve výši 14 726 Kč. Uvedla, že je svobodná, že je na mateřské, že má dvě nezaopatřené děti a že bydlí se spolubydlícím. Náklady na bydlení včetně inkasa měly činit 3 000 Kč a její osobní výdaje 5 500 Kč. K prokázání uvedených údajů měla předložit složenky a faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/ SIPO. 7. Z poštovní poukázky B – ústřižku pro příjemce podané dne 12. 12. 2018 vyplývá, že žalovaná jako adresát v měsíci prosinci 2018 obdržela od České správy sociálního zabezpečení, pracoviště [obec a číslo] částku ve výši 14 726 Kč. 8. Z poštovní poukázky B – ústřižku pro příjemce podané dne 8. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná jako adresát zásilky v měsíci lednu 2019 obdržela dávku státní sociální podpory ve výši 7 600 Kč, kdy jako odesílatel je uveden Úřad práce ČR, Krajská [pobočka]. 9. Z faktury [číslo] vystavené dne 11. 3. 2019, že žalované byla tato vystavena [právnická osoba] s. r. o. na částku 217 Kč za poskytnuté služby a zboží, včetně poplatků, přičemž byla splatná dne 14. 3. 2019. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 3. 2. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 4. 2. 2022. 11. Z výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 a podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „občanský zákoník“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z