6 C 78/2021-23 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 8. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5.136 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3, [registrační značka], [právnická osoba], č. technického průkazu vozidla [číslo], evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 17. 2. 2019 do 9. 4. 2019, tedy po dobu 52 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková výše příspěvku tak činí 1.548 Kč, sestávající ze základu příspěvku v denní sazbě 93 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 52), za něž nebylo povinné ručení sjednání. K němu žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván (výzva mu byla doručena dne 30. 1. 2020), tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jeho splatnost tak nastala dne 25. 3. 2020. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínku, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. V průběhu řízení, a to ještě dříve, než soud ve věci zahájil jednání, vzala žalobkyně svým podáním ze dne 24. 1. 2022, došlým soudu téhož dne, podanou žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky 5.136 Kč. Důvodem pro tento postup byla skutečnost, že žalovaný dne 18. 1. 2022, tedy až po podání žaloby, uvedenou částku, započtenou na jistinu žalovaného nároku, uhradil. Žalobkyně proto navrhovala, aby soud řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil a současně aby uložil žalovanému povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení, vyčísleného na částku 845 Kč (z částky 5.136 Kč za dobu ode dne 26. 3. 2020 do 18. 1. 2022) včetně povinnosti k náhradě nákladů řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný výslovně souhlasil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 1. 2020 č. případu [číslo] včetně zprávy České pošty, s.p., o sledování zásilky, z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 4. 6. 2020, jakož i z předžalobní upomínky spolu s informací o sledování doporučené zásilky. 6. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých mu příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy), že žalovaný je od data 28. 8. 2012 evidován jako vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu s objemem válců nad 2500 cm3, [registrační značka], VIN: [číslo], TP: [číslo], jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 24. 4. 2014 do 8. 9. 2018 (u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo]). Jelikož žalovaný neměl v rozhodném období od data 17. 2. 2019 do 9. 4. 2019 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 1. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 93 Kč, tzn. za 52 dní celkem 4.836 Kč. K tomu pak žalobkyně účtovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 27. 1. 2020. Následně pak žalovaného ještě písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaného příspěvku s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužný příspěvek, navýšený o náklady jeho vymáhání, žalovaný uhradil dle sdělení žalobkyně až dne 18. 1. 2022, tedy až po uplynutí lhůty splatnosti a po podání žaloby v této věci, dostal se s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení. 7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. 12. V prvé řadě jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k tomuto jejímu procesnímu úkonu souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto rozsudku nejprve řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do zaplacení jistiny ve výši 5.136 Kč, částečně zastavil. 13. Pokud se jedná o zbývající, částečným zpětvzetím nedotčenou část nároku, představovanou příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, vypočteného jako 10 % ročně z částky 5.136 Kč z