9 C 339/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 15. 11. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 11. 2020, na základě níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 25 000 Kč, s tím, že se ho zavázala vrátit společně s příslušenstvím do 16. 12. 2020 Smlouvu žalovaná uzavřela v elektronické podobě. Poskytnutou částku žalovaná žalobkyni nevrátila, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 25 000 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 4 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 971,92 Kč, za období od 17. 12. 2020 do 7. 6. 2021, smluvní úrok ve výši 5 528 Kč a nadále běžící ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně pohledávku za žalovanou z nesplaceného úvěru nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021, kdy na základě této smlouvy došlo k uzavírání dalších jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2021 s účinností ke dni 7. 6. 2021. Žalovaná neuhradila ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním došlým soudu dne 25. 1. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 5 528 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 300 Kč zpět, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Jelikož došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání (tj. jednání ve věci samé, které se zahajuje přednesem žaloby) a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaná se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o.s.ř. a řízení v této části zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasila. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 11. 2020 a Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 11. 2020 včetně obchodních podmínek [právnická osoba] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 25 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to výplatou na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do 16. 12. 2020 spolu s úrokem ve výši 5 378 Kč. 7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 se podává, že tato poskytla na účet žalované uvedený v bodě 6 tohoto rozsudku celkovou částku ve výši 25 000 Kč. 8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 13. 1. 2020 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. 9. Z prohlášení o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 7. 2021 společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou – seznam pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 7. 6. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 10. 6. 2021 (viz. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 6. 2021). 10. Žalobkyně pak vyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti upomínkou ze dne 30. 12. 2020 (viz Upomínka ze dne 30. 12. 2020), dále opakovanou výzvou k úhradě ze dne 12. 1. 2021 (viz Opakovaná výzva k úhradě ze dne 12. 1. 2021), předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2021 (viz Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2021) a výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2021 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2021). 11. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč. 12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plni