10 C 24/2023-191 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 4. 11. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 20 569, 26 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako provozovatel elektroenergetické distribuční soustavy zplnomocnila pracovníky společnosti [právnická osoba] k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a souvisejícím úkonům. Tito pracovníci dne 12. 11. 2019 kontrolou [číslo] zjistili, že žalovaní na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], prováděli souběžně několik neoprávněných odběrů elektřiny z elektrizační soustavy. Na daném místě bylo jedno připojovací místo, ze kterého odcházela elektrická energie do vnitřní elektroinstalace jednotlivých objektů žalovaných jako manželů, a to do nemovitosti [adresa], nemovitosti [adresa] a neoprávněné stavby na pozemku parc. [číslo] přičemž neoprávněný odběr elektrické energie souvisí s touto nezkolaudovanou budovou. Žalobkyně dále uvedla, že jednáním žalovaných jí vznikl nárok na náhradu škody jednak ve výši 6 048,08 Kč představující odebranou energii 1 063,4 kWh za dobu od předchozího zjištění neoprávněného odběru dne 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019, kdy byl změřen průtok proudu do objektu, tj. za 18 dní. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny provedla žalobkyně na základě následných spotřeb v odběrném místě od 14. 11. 2019 do 9. 12. 2019, a to vynásobením množství odebrané elektrické energie a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro neoprávněné odběry podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu při ceně 5, 68748 Kč/kWh. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru externí společností [právnická osoba] ve výši 14 521,21 Kč včetně DPH. Tato částka představovala cenu za práce techniků na místě, zajištění jejich potřebné kvalifikace, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, přípravu podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které byly nezbytné k provedení kontroly a zjištění, zda se jedná o neoprávněný odběr. Žalobkyně vyúčtovala celkovou částku prvnímu žalovanému ve výši 20 569,29 Kč fakturou [číslo] splatnou 27. 10. 2022. První žalovaný odebíral elektrickou energii bez měření, tedy se připojil do neměřené části v distribuční soustavě, a docházelo zde ke zcizování elektrické energie. Po zjištění byl dne 14. 11. 2019 namontován elektroměr, který pak odběr elektrické energie zaznamenával. Pokud jde o 2. žalovanou, žalobkyně uvedla, že z procesní opatrnosti žaloba směřuje i vůči ní, protože druhá žalovaná bezprostředně po odstranění neoprávněného odběru uzavřela se žalobkyní smlouvu o dodávce elektrické energie. První žalovaný je majitelem pozemku, na němž se nachází objekt s odběrným místem, a má objektivní odpovědnost za stav elektroinstalace. Druhá žalovaná byla majitelem, případně spolumajitelem celého komplexu budov, a následně zřejmě došlo k přepisu odběrného místa na prvního žalovaného. Žalovaní ani přes předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2022 a 26. 10. 2022 ničeho neuhradili. 2. Žalovaní považovali žalobu za nedůvodnou. Uvedli, že tvrzení žalobkyně, že dne 12. 11. 2019 byl v budoucím odběrném místě prováděn neoprávněný odběr, není pravdivé. Podle žalovaných nebyla na odběrném místě před uzavřením smlouvy elektřina odebírána, když do té doby nemovitost nikdo neobýval ani neužíval. Žalovaní sporovali, že by první žalovaný manipuloval s plombou elektroměru, která měla být osazena dne 24. 10. 2019 a při následné kontrole dne 12. 11. 2019 chyběla, a že se dopustil jakéhokoliv trestného jednání. Dále namítali, že nelze dovozovat ani odpovědnost druhé žalované, neboť ta nemůže neustále střežit, zda nedochází k manipulaci v rozvaděči či s plombou na jističi. Žalovaní tvrdili, že pracovníci [právnická osoba] opakovaně vstupovali do areálu [ulice a číslo], [číslo] před datem 12. 11. 2019, aniž by se prokázali zmocněním žalobkyně a oprávněním provádět jakoukoliv kontrolu. Pracovníci uvedené společnosti v minulosti prováděli zásahy do elektroinstalace bez přítomnosti Police ČR a žalovaných. První žalovaný měl v minulosti s pracovníky uvedené společnosti konflikt, neboť se chovali nestandardně, a i v tomto případě nezákonně pořizovali videozáznamy. Žalovaní dále namítali, že nebylo ani zadokumentováno, zda existovala možnost neoprávněného odběru, jaký byl stav rozvaděče v rámci jednotlivých kontrol uvedené společnosti a v jakém stavu jej pracovníci společnosti [právnická osoba] zanechali. Žalovaní měli za to, že vyhodnocení fotodokumentace a videozáznamů náleží výlučně znalci, nikoliv žalobkyni. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že druhá žalovaná byla ke dni 12. 11. 2019 výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], na němž byl postaven dům bez č.p./č.ev. Žalovaní rovněž učinili nesporným, že jsou manželé. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že videozáznam označený č. [číslo] byl prováděn u domu bez č.p./č.ev., postaveného na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. 4. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2019 a 24. 10. 2019 je zřejmé, že druhá žalovaná byla v této době výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. 5. Z projektové dokumentace [právnická osoba] ze září 2018 vyplývá, že vedle pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], se nachází pozemek, na němž stojí budova [adresa]. Podle projektu mělo být na těchto pozemcích vybudováno kabelové vedení nízkého napětí (NN). V rohu pozemku parc. [číslo] měla být ve stávajícím oplocení umístěna kabelová (přípojková) skříň [číslo]. Dále měla být vybudována nová rozpojovací skříň na pozemku parc. [číslo]. 6. Z licence [číslo] na distribuci elektřiny dostupné na webové stránce [webová adresa] soud zjistil, že žalobkyně je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy a držitelem licence na distribuci elektřiny. 7. Z plné moci má soud za prokázané, že žalobkyně zmocnila pracovníky společnosti [právnická osoba] mimo jiné k provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektrické energie a jiných protiprávních jednání, včetně zamezení jejich pokračování, dále k provádění foto a video dokumentace měřícího zařízení zjištění, napojení a rozsahu neoprávněného odběru, měření napětí na svorkovnici elektroměru, měření průtoku na svorkovnici elektroměru a zajišťování předání návrhu na uznání dluhu nebo návrhu žalobkyně k dohodě. 8. Z oznámení o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11.2019, protokolu o kontrole odběrného místa, kontrola [číslo] ze dne 12. 11. 2019 a videozáznamů ze dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019, soud zjistil, že žalobkyní zmocnění pracovníci společnosti [právnická osoba] provedli dne 11. 11. 2019, a zjistili, že se na adrese [adresa žalované], nachází objekt s bytovými domy. Na odběrném místě nebyl namontován elektroměr (viz videozáznamy). Současně zjistili, že v tomto objektu dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie z elektrizační soustavy. Při první kontrole dne 11. 11.2019 byl zjištěn odběr elektrické energie bez měřícího zařízení a prosvorkování. V hlavní domovní skříni umístěné ve stávajícím oplocení byly připojeny tři třífázové vývody (3 budovy), laněné vodiče, CY 3 x 50 mm, které byly pod napětím s tím, že vývod [číslo] vedl do rozvaděče na pravé budově. Dne 11. 11. 2019 bylo současně zjištěno napětí a byly změřeny průtoky proudu na třech rozvaděčích (L1-1,5A, L2-10A a L3-16,5A) (viz rovněž videozáznam ze dne 11. 11. 2019 a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa z 11. 11.2019). Elektroměrový rozvaděč byl nepřístupný, a zamčený vlastním zámkem. Pracovníci proto telefonicky kontaktovali prvního žalovaného, který sice přislíbil, že se na místo dostaví. Po hodině čekání pracovníků se pak odmítl dostavit s pracovníky se dohodl na kontrole odběrného místa následujícího dne. Dne 12. 11. 2019 pak první žalovaný pracovníky uvedené společnosti do objektu vpustil, a ti provedli kontrolu [číslo]. V budově bez č.p./č.ev., postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], (což bylo, jak výše uvedeno mezi účastníky nesporné), poté pracovníci po odemčení rozvaděče při uvedené kontrole zjistili na rozvaděčích nulové průtoky s ohledem na to, že v elektrickém rozvaděči bylo prosvorkování rozpojeno. Na přívodních vodičích z HJ 3 × 63 A – B však zůstaly z tohoto prosvorkování svorky. Na hlavním jističi 3 x 63A chyběla oranžová plomba. Poté, co bylo připojení v hlavní domovní skříni na vývodu [číslo] přerušeno odpojením pojistek, byl tento rozvaděč bez napětí (viz rovněž videozáznam ze dne 12. 11. 2019). Tato skutečnost vyvolala značnou nevoli u prvního žalovaného, který pracovníky z objektu vykázal z pozemku. Z videozáznamů je dále patrné, že pracovníci společnosti [právnická osoba] zaznamenávají na videozáznam pouze svoji činnost při zjišťování neoprávněného odběru a hlavní domovní rozvaděč a elektrický rozvaděč. 9. Z podstatného obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 414/2022, a to konkrétně tří protokolů o kontrole odběrného mí