12 C 176/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 28 948,62 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 30. 4. 2016 Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 1 925 Kč spočívající v úroku v pevné výši, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 5 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 36 372 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 6. 2017. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když na úvěr uhradila naposledy částku 700 Kč dne 15. 9. 2021. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni 25. 11. 2022, k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dluh vůči žalobkyni zcela neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že její souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěr [číslo] na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem v pevné výši 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 5 000 Kč, tj. celkem 36 372 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy do měsíce od splatnosti splátky bezprostředně předchozí. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 30. 6. 2017 (viz Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 30. 4. 2016). Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze částku ve výši 14 750 Kč, když poslední úhradu provedla dne 15. 9. 2021 ve výši 700 Kč (viz platební bilance). Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou svého závazku vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 11. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 7. 12. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím s upozorněním na možnost soudního vymáhání v případě nevyrovnání dluhu nejpozději do 12. 4. 2023 (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2023 včetně podacího lístku s datem podání 29. 3. 2023). Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala. 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 11. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 30. 4. 2016 Smlouvu o úvěru [číslo] podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 30. 6. 2017 včetně příslušenství, tj. v celkové výši 36 372 Kč. Žalovaná však poskytnutý úvěr ve stanové lhůtě nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Protože však žalovaná porušila své smluvní závazky, neboť splátky nehradila řádně a včas, vznikl původnímu věřiteli též nárok na smluvní pokutu ve výši 7 326,62 Kč, jejíž výše v tomto konkrétním případě nikterak neodporuje dobrým mravům a lze ji hodnotit jako přiměřenou zajišťovanému závazku, za zcela oprávněný. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 581 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 129 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).