12 C 315/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně dne 13. 6. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu z titulu neuhrazeného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 5. 4. 2022 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 581 107 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných splátkách. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dne 4. 3. 2023 za splatný v celé výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný dluh v celkové výši 586 083,36 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 581 002,34 Kč, poplatků ve výši 5 081,02 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 8 986,10 Kč, úroku z prodlení a smluvního úroku, neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 4. 2022 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty dne finanční prostředky ve výši 581 107 Kč na s tím, že žalovaný se je zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 8 144 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce nejpozději do 21. 4. 2031. První splátku měl žalovaný uhradit dne 20. 5. 2022. Úvěr byl žalovanému poukázán na jeho bankovní účet dne 10. 4. 2022. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh za splatný v celé výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas neuhradil (prokazuje: Smlouva o úvěru ze dne 5. 4. 2022, podklady pre súdne konanie, Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 31. 1. 2023, Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 3. 2023, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Ceník pro soukromou klientelu, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023, seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 5. 2023 včetně kopie podacího archu s datem podání 4. 5. 2023, Oznámení o právním zastoupení, Výzva k úhradě dluhu ze dne 5. 5. 2023 včetně kopie podacího archu s datem podání dne 9. 5. 2023). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal jej vrátit v měsíčních povinných splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně vrácení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 63 228,80 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 23 444 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 31 980 Kč dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 10 660 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 6 904,80 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).