12 C 351/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem, tj. pozemku st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, a pozemku č. parc. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro obec a k.ú. [obec], a přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem vypořádací podíl odpovídající hodnotě jeho podílu na nemovitostech. Žalobkyně dále přednesla, že je spoluvlastnicí id. ¾ shora uvedených nemovitostí, zatímco žalovaný je spoluvlastníkem zbývající id. ¼ nemovitostí, a to podle rozhodnutí o dědictví [číslo jednací], v katastru nemovitostí zapsaného pod čj. [číslo] [číslo]. Právními předchůdci účastníků tohoto řízení původně byly paní [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], matka žalobkyně a teta matky žalobkyně paní [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození], matka žalovaného [celé jméno žalovaného], roz. [příjmení], nar. dne [datum] v [obec]. Matka žalovaného žila v předmětné nemovité věci až do r. 1967, kdy dne 18.2.1967 bez zanechání závěti zemřela. V té době byla rozvedená, její druhý syn [jméno], [datum narození] své dědické nároky neuplatnil a tak se žalovaný [jméno], který v té době pobýval na území tehdejšího [země] stal jejím jediným dědicem. V domě zřejmě žil se svými rodiči jen krátce po svém narození v r. 1931 a již následujícího roku se všichni, tedy rodina žalovaného, přestěhovali do [obec] do ul. [adresa] o čemž svědčí policejní přihláška z období II. světové války. Později, kdy již matka žalovaného žila sama, se zřejmě do domu [adresa] vrátila, neboť´ podle řízení o dědictví dům [adresa] v [obec] byla její poslední známá adresa. Žalobkyně v předmětné nemovité věci, domu [č.p.] v [obec] s rodiči žila od svého narození a v r. 2001, kdy předmětnou nemovitost získala v dědickém řízení v domě po jeho opravách, žije do současnosti a užívá ho i s pozemky pro svoji potřebu bydlení a pro potřebu svojí rodiny. Žalobkyně již v minulosti projevila zájem svoje majetkoprávní vztahy k předmětné nemovité věci uspořádat, od svého vzdáleného příbuzného jeho podíl odkoupit a řádně se s ním vypořádat. Vzhledem k nedostatečným informacím se ji však nepodařilo se s ním spojit a nepodařilo se jí o něm, či jeho rodině ani získat žádné relevantní informace, které by vedly k uspořádání této patové situace. Místo pobytu žalovaného není žalobkyni známo. 2. Žalovanému, jehož místo pobytu se nepodařilo zjistit, byl pro řízení ustanoven procesní opatrovník. Opatrovník žalovaného přednesl, že s návrhem, na zrušení spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitým věcem souhlasí, souhlasí i s tím, aby nemovitosti byly za náhradu přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Opatrovník žalovaného rovněž navrhoval, aby soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl odpovídající hodnotě jeho podílu na nemovitostech, tedy částce 1 000 000 Kč, a to ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku. 3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně je spoluvlastnicí id. ¾ pozemku st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, a pozemku č. parc. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro obec a k.ú. [obec], žalovaný je spoluvlastníkem id. ¼ shora uvedených nemovitostí. Současná hodnota předmětné nemovitosti činí 4 000 000 Kč (tyto skutečnosti prokazují i v řízení provedené listinné důkazy: rozhodnutí Státního notářství v [obec] označené číslem [spisová značka] ze 6. 6. 1968 na č. l. 8, usnesení Okresního soudu v Berouně [spisová značka] ze dne 6. září 2001 na č. l. 9 a následující, kopie rodného listu [jméno] [příjmení] z [datum], ve spise na č. l. 12, výpis z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], okres [okres], list vlastnictví [číslo], na č. l. 13, policejní přihláška pro [jméno] [příjmení], ve spise na č. l. 14). 5. Z provedeného dokazování tedy obvodní soud zjistil, že žalobkyně je spoluvlastnicí id. ¾ pozemku st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, a pozemku č. parc. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro obec a k.ú. [obec], žalovaný je spoluvlastníkem id. ¼ shora uvedených nemovitostí. Současná hodnota předmětné nemovitosti činí 4 000 000 Kč. Žalovaný je neznámého pobytu. 6. Podle ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (zák..č 89/2012 Sb.) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 7. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§1140 odst. 2 občanského zákoníku). 8. Podle ust. § 1141 odst. 1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. 9. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§1141 odst. 2 občanského zákoníku). 10. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§1143 občanského zákoníku). 11. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§1144 odst. 2 občanského zákoníku). 12. Podle ust. § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky 13. V posuzovaném případě se spoluvlastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví a žalobkyně se tudíž u soudu domáhá, aby soud spoluvlastnictví zrušil. Zákon taxativně vymezuje způsoby zrušení spoluvlastnictví v ust. § 1141 odst. 2, tedy a/ rozdělení společné věci, b/ prodej společné věci nebo c/ převedením vlastnického práva 14. Soud se zabýval všemi shora uvedenými možnostmi, aby zjistil, který způsob vypořádání je v daném případě nejvhodnější. V posuzovaném případě rozdělení společné věci zjevně nepřichází v úvahu (jedná se o rodinný dům, nadto žalovaný je spoluvlastníkem toliko id. ¼ shora uvedených nemovitostí). Oba účastníci navrhovali přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu a soud jejich návrhu vyhověl (výrok ad. I.). 15. Výše vypořádacího podílu odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného, tj. 4 000 000 * 0,25 = 1 000 000 (výrok ad. II.). 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, jestliže rozhodnutí je (s ohledem na charakter řízení) ve prospěch obou účastníků řízení.