12 C 82/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu z úvěrové smlouvy ze dne 20. 4. 2022, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná splácet společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků. Částka ve výši 15 000 Kč byla poukázána dne 20. 4. 2022 na číslo účtu žalované uvedené ve Smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaná na tento úvěr uhradila celkem částku ve výši 4 470 Kč. Žalovaná ani po výzvě k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dluh vůči žalobkyni nevyrovnala a dluží tak žalobkyni částku ve výši 13 776 Kč složenou z neuhrazené jistiny ve výši 11 265 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 147 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 735 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 338 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 4. 2022 prostřednictvím komunikace na dálku, Úvěrovou smlouvu, ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, tj. celkem 15 495 Kč do 20. 5. 2022 Žalovaná načerpala částku dne 20. 4. 2022, přičemž na tento úvěr uhradila celkem částku ve výši 4 470 Kč. Žalovaná i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácela (prokazuje: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Úvěrová smlouva ze dne 20. 4. 2022, kopie občanského průkazu žalované, opis výpisu proplacení smlouvy, Výpis čerpání, splátek a úhrad, Výpis z běžného účtu Raiffeisenbank za období 1. 3. 2022 – 31. 3. 2022, Předžalobní výzva k plnění ze dne 14. 10. 2022, kopie poštovního podacího archu s datem podání 17. 10. 2022, Sazebník platný od 8. 4. 2018). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaná zavázala vrátit do data splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a §1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).