13 C 2/2023 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Tvrdila, že žalovaný uzavřel žalobkyní dne 17.8.2019 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a následně poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit. V souladu s touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce v souladu se smlouvou a podmínkami převedl dne 29.03.2021 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 25 452,31 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobce písemně oznámil žalovanému. Dlužná částka byla zesplatněna ke dni 2.8.2021. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 25 452,31 Kč a smluvních poplatků ve výši 1 800,00 Kč. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatila žalobkyni ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaná se nevyjádřila a soud má tedy za to, že její souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17.8.2019 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a následně poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit. V souladu s touto smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce v souladu se smlouvou a podmínkami převedl dne 29.03.2021 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 25 452,31 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobce písemně oznámil žalovanému. Dlužná částka byla zesplatněna ke dni 2.8.2021. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 25 452,31 Kč a smluvních poplatků ve výši 1 800,00 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 31.8.2022, avšak nezaplatil ničeho. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobkyní a vycházel i z tvrzení jí uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal úvěr, který řádně a včas nesplatil. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatil žalovaný celý svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení a smluvní pokuty. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 091 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 252,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno po nabytí účinnosti novely č. 120/2014 Sb. vyhlášky č. 177/1996 Sb. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.