13 C 7/2023 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 13 351 Kč s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 24.2.2022 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr s poplatkem ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru dále byly sjednány služby jako bezpečná splátka s poplatkem ve výši 99 Kč, SMS servis s poplatkem ve výši 49 Kč žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní korunovým vkladem, za takovézo prodloužení je účtován poplatek ve výši 990 Kč, k takovému odkladu došlo dne 29.3.2022 a dne 30.3.2022. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni celkový závazek ve výši 13 351 Kč, který je představován jistinou ve výši 9 999 Kč, poplatky ve výši 330 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatky za sms servis ve výši 147 Kč, poplatky za odložení splatnosti ve výši 1 978 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokuta ve výši 300 Kč. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Účastníci uzavřeli dne 24.2.2022 Úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr s poplatkem ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru dále byly sjednány služby jako bezpečná splátka s poplatkem ve výši 99 Kč, SMS servis s poplatkem ve výši 49 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní korunovým vkladem, za takovéto prodloužení je účtován poplatek ve výši 990 Kč, k takovému odkladu došlo dne 29.3.2022 a dne 30.3.2022. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni celkový závazek ve výši 13 351 Kč, který je představován jistinou ve výši 9 999 Kč, poplatky ve výši 330 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatky za sms servis ve výši 147 Kč, poplatky za odložení splatnosti ve výši 1 978 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokuta ve výši 300 Kč. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 26.8.2022. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný čerpal. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr zaplatit. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržena, neboť úvěr řádně nesplatil. V důsledku tohoto jednání žalovaného došlo k jeho prodlení a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství spočívající v úroku a úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 351 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.