19 C 79/2023-26 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou 28. 7. 2023, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 364,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 28. 5. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 33 000 Kč a spolu s tím zaplatit částku ve výši 29 370 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 610 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 160 Kč. Celkovou částku 62 370 Kč se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 78 týdenních splátkách po 800 Kč. První splátka byla splatná dne 4. 6. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 11. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti, ve které žalovaný mimo jiné uvedl i okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci a jejichž správnost potvrdil svým podpisem. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 19. 10. 2021. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 35 520 Kč. Ke dni postoupení, tj. 1. 11. 2022 činila výše pohledávky 34 850 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 21,27 %, a to od 26. 11. 2019 (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 1. 11. 2022 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na dluh uhradil celkem částku 20 000 Kč. Žalobkyně tak požadovala úhradu dlužné částky ve výši 20 364,25 Kč představující dlužnou jistinu, úroků a úroků z prodlení v částce 8 454,59 Kč a 825,88 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části jistiny do 27. 3. 2023, a dále rovněž i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části jistiny ode dne 28. 3. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyjádřila výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání. 4. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru /Fajnpůjčka/ [číslo] smluvních podmínek smlouvy o úvěru, z karty zákazníka ze dne 28. 5. 2018, z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2022 a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2022 včetně kopie podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne 10. 7. 2023 včetně kopie poštovního podacího lístku. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 28. 5. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 33 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Před uzavřením smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného tím způsobem, že od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které ověřila prostřednictvím předložených dokladů od žalovaného, a zaznamenala do karty zákazníka. Poskytnutý úvěr spolu s náklady spojenými s úvěrem ve výši 29 370 Kč (sestávajícím z úroku v částce 5 610 Kč, administrativního poplatku v částce 6 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek v částce 17 160 Kč), tj. celkem částku 62 370 Kč, se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 78 týdenních hotovostních splátkách po 800 Kč, poslední splátku ve výši 770 Kč, splatných vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období, přičemž splátkové období začalo běžet sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Účastníky byla sjednána výpůjční úroková sazba stanovená jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňovaná jako roční úroková sazba ve výši 21,27 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Podle bodu 2. 6. smluvních podmínek bylo ujednáno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, určenou počtem týdnu dle článku 1. smlouvy, a její účinnost trvá ode dne poskytnutí úvěru (přijetí peněžních prostředků) až do dne vypořádání veškerých závazů, které vznikly na základě nebo v souvislosti s úvěrem dle smlouvy. Podle bodu 6. 1. smluvních podmínek zaniká smlouva uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do postoupení pohledávky (tj. 1. 11. 2022) pouze částku ve výši 35 520 Kč platbami ve výši 1 600 Kč dne 11. 6. 2018, 25. 6. 2018 a 9. 7. 2018, ve výši 2 400 Kč dne 2. 8. 2018, ve výši 1 600 Kč dne 20. 8. 2018, 3. 9. 2018 a 18. 9. 2018, ve výši 3 200 Kč dne 12. 11. 2018 a 15. 1. 2019, ve výši 800 Kč dne 13. 2. 2019, ve výši 2 400 Kč dne 16. 4. 2019, ve výši 3 200 Kč dne 18. 6. 2019, ve výši 800 Kč dne 19. 9. 2019 a 15. 11. 2019, ve výši 2 400 Kč dne 16. 1. 2020, ve výši 800 Kč dne 20. 3. 2020, ve výši 1 020 Kč dne 15. 4. 2020, ve výši 1 000 Kč dne 10. 6. 2020, ve výši 500 Kč dne 19. 8. 2020, ve výši 800 Kč dne 5. 10. 2020, ve výši 1 000 Kč dne 16. 12. 2020 a ve výši 800 Kč dne 19. 5. 2021 a 19. 10. 2021; od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby (tj. 28. 7. 2023) pak uhradil pouze částku ve výši 20 000 Kč platbami ve výši 10 000 Kč dne 6. 2. 2023 a 27. 3. 2023 Smlouvou ze dne 1. 11. 2022 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne 24. 11. 2022. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval. Žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení částky 20 364,25 Kč představující dlužnou jistinu, a dále požaduje úrok a úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 8 454,59 Kč a 825,88 Kč z dlužné části jistiny do 27. 3. 2023 (tj. do dne poslední úhrady) a dále pak ode dne následujícího po dni poslední úhrady až do zaplacení (i přesto, že ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 34 850 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně v tomto řízení nepožaduje). 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobkyní vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v dohodnuté době ve splátkác