3 C 160/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 16. 11. 2022 domáhala zaplacení 29 369 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 16. 5. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] a dodatky k této smlouvě. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 948 Kč, s tím, že se ho žalovaný zavázal vrátit do 10. 8. 2021. Žalovaný na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně vedle částky úvěru ve výši 24 948 Kč požadovala uhradit i úrok z prodlení v zákonné výši od 11. 8. 2021 do 7. 2. 2022, kapitalizovaný částkou 1 045,77 Kč a nadále běžící v zákonné výši od 9. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky s tím, že změna věřitele byla žalovanému oznámena. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby ze strany žalobkyně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 5. 2021 ve spojení s jejími dodatky ze dne 21. 5. 2021, ze dne 7. 6. 2021 a ze dne 13. 7. 2021 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 25 000 Kč za podmínek ve smlouvě a jejím dodatku uvedených, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. 6. Z částečného výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ve spojení s vyjádřením žalobkyně ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že tato dne 17. 5. 2021 a dne 21. 5. 2021 poukázala postupně na účet shodný s účtem uvedeným v úvěrové smlouvě popsané v bodě 5. tohoto rozsudku částku 25 000 Kč, přičemž po započtení částky 52 Kč jako přeplatku z předchozí úvěrové smlouvy činila dlužná jistina úvěru částku 24 948 Kč. Z částečného výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 pak vyplývá, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši 0,01 Kč jako tzv. verifikační platbu, jež je součástí procesu uzavírání smlouvy. 7. Z odpovědi m [právnická osoba] na výzvu soudu k součinnosti ze dne 6. 12. 2022 vyplývá, že předmětný účet č. [bankovní účet] je veden právě pro žalovaného. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh a seznamu postoupených pohledávek, uzavřené dne 8. 11. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 2. 2022 (viz. Oznámení ze dne 11. 2. 2022 a podací arch ze dne 14. 2. 2022). 9. Z upomínky ze dne 24. 8. 2021, z opakované výzvy k úhradě ze dne 2. 9. 2021 a z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 10. 9. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 2. 6. 2022 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 a podací arch ze dne 6. 6. 2022). 10. Z vyjádření žalobkyně ze dne 16. 11. 2022 vyplývá, že k výzvě soudu není schopna doplnit žalobní tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a tak vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku a učinila předmětem žaloby pouze jistinu poskytnutého úvěru. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud