3 C 189/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 8. 2022 domáhala zaplacení částky v celkové výši 10 288 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 26. 3. 2018 uzavřela se žalovanou [příjmení] smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dále uvedla, že dne 8. 9. 2019 byl mezi účastnicemi uzavřen Dodatek č. 6 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Po posouzení úvěruschopnosti žalované z jí poskytnutých informací a interních a externích databází jí byl úvěr dne 9. 9. 2019 schválen a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Následně pak dne 10. 9. 2020 se přihlásila žalovaná u žalobkyně k pojištění v souvislosti s poskytnutým kontokorentem. Dále žalobkyně uvedla, že, v průběhu smluvního vztahu žalovaná závažným způsobem porušila své smluvní povinnosti, došlo proto k zablokování kontokorentu, který tak žalovaná již nemohla čerpat a žalobkyně zesplatnila sjednaný kontokorent k 4. 7. 2022, o čemž žalovanou informovala. Po zesplatnění žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho a dlužná pohledávka tak byla tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu kapitalizovaným ode dne 1. 4. 2022 do 3. 7. 2022 ve výši 481,66 Kč Vedle dlužné jistiny a úroku pak žalobkyně po žalované požadovala i dlužné pojistné ve výši 288 Kč, které žalované bylo strženo ze strany žalobkyně z běžného účtu dne 12. 6. 2022 a bylo poukázáno pojišťovně. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně požadovala kromě zákonného úroku z prodlení i smluvní úrok z prodlení ve výši 18,9 % ročně. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobkyně udělila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 3. 5. 2023 a soud má tedy za to, že jejich souhlas byl dán. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: 5. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 26. 3. 2018, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatku č. 6 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 8. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 26. 3. 2018 se žalovanou rámcovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby, včetně platebních, a to zřídit jí běžný účet č. [bankovní účet], a současně dne 8. 9. 2019 uzavřela s žalovanou dodatek k rámcové smlouvě, na základě kterého žalované poskytla neúčelový, nezajištěný kontokorent ve výši 10 000 Kč. Tento kontokorentní úvěr měl být čerpán prostřednictvím výše uvedeného běžného účtu. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr průběžně, a to připsáním peněz na běžný účet, ze kterého byl kontokorent čerpán, s tím, že alespoň jednou za rok od data prvního čerpání musel být kontokorent plně splacen. Mezi účastnicemi byla sjednána úroková sazba ve výši 18,9 % ročně s tím, že v případě prodlení se splácením budou úroky počítány denně vždy z aktuálně vyčerpané části kontokorentu. V případě vyčerpání kontokorentu ještě dne 8. 9. 2019 a v plné výši, měla žalovaná celkem uhradit 11 895,17 Kč, a to s RPSN 20,69 %. V případě prodlení se splácením úvěru byla žalovaná povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že si je vědoma své finanční situace a že ví, že bude schopna úvěr splácet. Nedílnou součástí smlouvy i dodatku byly obchodní podmínky, podmínky pro používání kontokorentu a ceník žalobkyně. 6. Z přihlášení k pojištění ze dne 15. 10. 2019 vyplývá, že žalovaná si s žalobkyní ve spolupráci s [právnická osoba] sjednala pojištění pravidelných výdajů pro případ pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání, invalidity 3. stupně a úmrtí s tím, že se zavázala žalobkyni hradit 120 Kč měsíčně, a to na dobu neurčitou. 7. Z dat ohledně žádostí žalované o půjčky, případně kontokorent, z informací o stavu předmětných žádostí žalované, z informací ohledně výdajů na domácnost, bydlení, léky, dopravu, splátky ohledně rodiny žalované a z informací týkající se zaměstnavatele žalované ve spojení s úvěrovou zprávou ze dne 8. 9. 2019 vypracovanou pro osobu žalované má soud za to, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 17. 2. 2022 do 8. 8. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná od žalobkyně čerpala kontokorent ve výši 10 000 Kč v rámci svého běžného účtu, zřízeného u žalobkyně, č. [bankovní účet], a současně že bylo ze strany žalobkyně dne 12. 6. 2022 strženo sjednané pojistné v celkové výši 288 Kč. 9. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vystaveného ke dni 9. 8. 2022 má soud za prokázané, že ke dni zesplatnění, tj. 4. 7. 2022, činila dlužná jistina částku ve výši 10 000 Kč a dlužný smluvní úrok částku ve výši 481,66 Kč. 10. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 4. 7. 2022 a z podacího archu ze dne 8. 7. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva a její dodatek o kontokorentním úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a to prostřednictvím běžného účtu, který měla žalovaná u žalobkyně zřízen. Žalovaná pak čerpala úvěr v plné výši 10 000 Kč, který dle všeobecných podmínek a podmínek pro čerpání úvěru, řádně a včas nesplácela. V důsledku tohoto jednání žalované došlo k prodlení a následnému zesplatnění dlužné částky. Dlužná jistina byla úročena úrokem ve výši 18,9 % ročně. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč jako jistinu kontokorentu, jež jí byl poskytnut. Zároveň pak soud přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení příslušenství spočívající v úroku z úvěru a úroku z prodlení a dlužného pojistného ve výši 288 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni dvě paušální náhrady po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (dále jen„ vyhláška“) za předžalobní upomínku a sepis žaloby ve smyslu § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky, tj. 200 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 000 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).