9 C 186/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 16 700 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 19. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 5 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 420 Kč, počínaje 26. 7. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 9. 2020. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 3. 3. 2020. Na pohledávku uhradil pouze částku 8 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informována dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalobkyně se proto domáhala úhrady celkové částky 16 700 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 988,82 Kč a částky 3 711,18 Kč za dlužné úhrady za služby, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 605,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 437,70 Kč (z částky 12 988,82 Kč od 12. 9. 2020 do 7. 1. 2022), úrok ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 988,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 988,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 21. 9. 2022 uvedl, že žalobkyni nezná, žádnou smlouvu nikdy nepodepsal, a dlužnou částku tak neuznává. 3. Předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 19. 12. 2022, kdy jej osobně převzal. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o. s. ř. řádně obeslán nedostavil, soud proto věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného a rovněž žalobkyně, která se z jednání včas a řádně omluvila. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] dne 19. 7. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spotřebitelský úvěr v 60 týdenních splátkách po 420 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 19. 7. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Z Karty zákazníka má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u Zemědělského družstva s hlavním čistým příjmem 16 000 Kč. Měl žít s partnerkou v nájmu, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) uvedl částkou 3 750 Kč, osobní výdaje částkou 4 500 Kč (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) a spoření/pojištění částkou 300 Kč, celkově tedy výdaje ve výši 8 550 Kč. K ověření finanční situace žadatele měl předložit výplatní pásky, nájemní/podnájemní smlouvu a faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 3. 2. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku ze dne 4. 2. 2022). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti (viz Výzva k plnění ze dne 6. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 6. 5. 2022). 6. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z., přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl plat