13 C 100/2024-19 — Okresní soud v Berouně

1. Tento rozsudek obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 12 220 Kč jako příspěvku za nepojištění osobního automobilu registrační značky , SPZ, za dobu od 12. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dále od , právnická osoba, . 2022 do 17. 6. 2022 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), a nákladů na uplatnění obou pohledávek ve výši 600 Kč.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, , mimo jiné i v době od 12. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dále od , právnická osoba, . 2022 do 17. 6. 2022. V uvedené době ohledně výše uvedeného vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač k tomu byla žalobkyní vyzván výzvou ze dne 24. 5. 2022 (viz nárok 1) a ze dne 4. 8. 2022 (viz nárok 2) a ač byl k zaplacení opakovaně upomínán. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2022, resp. ze dne 5. 12. 2022.4. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „POV“) ve spojení s § 94 odst. 2 a § 95 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a totiž uzavřít pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla pro vozidlo registrační značky , SPZ, na období od 12. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dále od , právnická osoba, . 2022 do 17. 6. 2022. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním těchto pohledávek (§ 4 odst. 1, odst. 4 POV). Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 POV). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, povinen žalobkyni zaplatit částku 65 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.), když pojištění nebylo sjednáno po dobu 188 dní (81 + 107 dní). Celková výše poplatku tak činí 5 265 Kč za první období a 6 955 Kč za druhé období. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 2 x 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil a dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, který žalobkyně požaduje (až) ode dne 10. 7. 2022, resp. 19. 10. 2022, v obou případech pak do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku)5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).