18 C 343/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla dne 20. 9. 2021 žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, kdy finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2023, která posléze postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2023 na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně požadovala uhradit pouze jistinu poskytnutého úvěru a úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti úvěru, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně uděleném v jejím návrhu, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 9. 2021, včetně smluvních podmínek o spotřebitelském úvěru, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutou částku s tím, že úvěrová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru se splatností vždy do 20. dne v měsíci. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani elektronický podpis žalovaného. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 13. 10. 2022 v 13:26:44. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Dokument dále obsahuje vlastnoruční podpis nad označením„ Věřitel“, na straně klienta není smlouva podepsána. 6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 20. 9. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato dne 20. 9. 2021 poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě o úvěru popsané v článku 1. tohoto rozsudku částku 15 000 Kč. Z odpovědi [právnická osoba], na výzvu k součinnosti ze dne 11. 9. 2023 vyplývá, že předmětný účet je veden právě pro žalovaného. 7. Z dodatku č.4 ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] ze dne 30. 3. 2023, včetně seznamu postoupených pohledávek, a z dodatku č.2 ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 4. 4. 2023, včetně seznamu postoupených pohledávek, vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek na žalobkyni, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 4. 2023, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 4. 2023 a z podacího lístku ze dne 8. 4. 2023 má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky přípisem před podáním žaloby. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 20. 9. 2021 na účet žalovaného, vedený u [právnická osoba], peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy platí, že se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně. 14. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 20. 9. 2021 částku 15 000 Kč. Právní důvod poskytnutí částky v řízení prokázán nebyl, když soudu předložená smlouva o úvěru nebyla ze strany žalovaného podepsána, tedy žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu a jaký byl její obsah. Zároveň však v řízení nebyl tvrzen ani prokázán jiný právní důvod plnění právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch žalovaného. Pro účely tohoto řízení je plnění ve výši 15 000 Kč, které žalovaný dne 20.9.2021 přijal na svůj účet, plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vrátit k výzvě věřitele. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně nabyla právo na úhradu bezdůvodného obohacení na základě předložených smluv o postoupení pohledávky, a má tak právo na uhrazení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. Soud tak vedle jistiny přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 19. 4. 2023 do zaplacení (uplynutí lhůty k vrácení poskytnuté částky stanovené předžalobní upomínkou). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 2 252 Kč Částku 2 252 Kč představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).