18 C 83/2024-58 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18 C 83/2024 domáhala zaplacení pohledávky ve výši 58 211,16 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 28.7.2019 Smlouvu o kontokorentním úvěru na základě, které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku běžného účtu až do limitu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 21.9.2019. Úvěr žalobkyně poskytla žalované poté, co prověřila její schopnost poskytnuté prostředky splácet, a to na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalované. Žalobkyně porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalované s jejími měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalované a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB, z nichž nebyly zjištěny žádné negativní informace pro něž by měla být žádost o poskytnutí úvěru zamítnuta.Debetní zůstatku běžného účtu byl úročen sazbou 18,9% ročně, s tím, že se splatný úrok započítával do výše kontokorentu (jistiny). Žalovaná však povolený debet přečerpala, čímž jí vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna vyrovnat s tím, že ode dne vzniku debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byla žalovaná povinna hradit vedle dohodnutého úroku i úrok z prodlení v zákonné výši.Ani přes upomínky žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalované vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku tohoto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku dne 3.3.2023 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 58 211,16 Kč a řádné nesplacené úroky a úroky z prodlení 3 158,06 Kč. Vedle uvedených částek žalobkyně rovněž požadovala uhradit úrok z prodlení ve výši 15% ročně od 3.3.2023 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 15% ročně, a to v obou případech z jistiny pohledávky, tj. z částky 58 211,16 Kč.Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala dne 25.10.2023 k úhradě dlužné částky, přesto žalovaná neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Následně u jednání soudu uvedla, že je pravdou, že měla kontokorent od žalobkyně ke svému běžnému účtu. Kontokorent sjednala v bankomatu žalobkyně, tak že si vybrala možnost sjednat kontokorent, vybrala jeho výši a částka jí byla na účet připsána. Žádnou smlouvu nepodepisovala, neschvalovala, neznala podmínky, za nichž úvěr dostala, tím méně sankční podmínky. Nikam nevyplňovala své příjmy a výdaje. Uvedla, že je pravdou, že v době kdy požádala o úvěr měla dva příjmy, a to ze starobního důchodu a ze zaměstnání. Pracovala na České správě sociálního zabezpečení pod služebním zákonem, a proto musela v zaměstnání skončit při dovršení 70 let, tj. ke konci roku 2021. Poté, co musela skončit v práci začali její problémy, nebyla schopna hradit své závazky, byl jí zablokován účet.Uvedla, že ví, že žalobkyni něco dluží, neví kolik, protože jí žalobkyně znepřístupnila účet a tím i výpisy. V současné době má několik exekucí, které se jí strhávají z důchodu a z příjmu z brigády. Rovněž žalobkyni splácí částku 2 500 Kč měsíčně, a to na další úvěr, k jehož úhradě byla uznána povinnou rozhodnutím zdejšího soudu.Její důchod činí v současné době 19 250 Kč, zbylá část je hrazena přímo exekutorům. Dále pracuje na dohodu o provedení práce, kde může odpracovat maximálně 300 hodin za rok. Pracuje nepravidelně, průměrně si může vydělat okolo 3 000 Kč měsíčně. Zároveň i tyto prostředky jsou postiženy exekucí. Ze svého příjmu hradí náklady na bydlení nájemné a elektřinu okolo 13 000 Kč měsíčně a splátku žalobkyni ve výši 2 500 Kč. Je však přesvědčena, že poté co ke konci roku doplatí dvě menší exekuce, které rovněž splácí, může tuto částku, tj. 1 000 Kč začít hradit žalobkyni na současný závazek.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.4. Ze smlouvy o zřízení sporožirového účtu ze dne 26.9.1991 ve spojení se Smlouvou o sporožirovém účtu ze dne 2.6.1995, rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 3.2.2015, ze dne 13.9.2019, ze dne 19.8.2022 a dodatku z téhož dne má soud za osvědčené, že žalovaná byla klientem žalobkyně nejméně od roku 1991, a že měla u žalobkyně veden běžný účet (dříve sporožirový), platební kartu k tomuto účtu a elektronické bankovnictví Servis 24.5. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o kontokorentním úvěru“ ze dne 28.7.2019, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat ve prospěch žalované kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč k jejímu běžnému účtu vedenému u žalobkyně. Úvěr byla žalovaná oprávněna čerpat opakovaně a zavázala se ho splatit vždy do jednoho roku od prvního čerpání, tj. byl-li úvěr splacen v průběhu roční lhůty pro jeho úhradu, běžela od každého nového čerpání úvěru nová roční lhůta jeho úhradě. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu vyplývá, že byl vytvořen dne 29.7.2019, tedy později, než měla být smlouva účastníky uzavřena. Tuto skutečnost však žalobkyně nevysvětlila ani k výzvě soudu.6. Žalobkyně předložila soudu přehled výstupu ze systému klientských informací CBCB z něhož vyplývá, že žalovaná měla v době před poskytnutím kontokorentního úvěru závazky vůči žalobkyni z několika úvěrových produktů s blíže nespecifikovanými parametry. Z tvrzení žalobkyně pak mělo jít o spotřebitelský úvěr ve výši 12 748 Kč (výše úvěru ani jeho splatnost nebyla soudu doložena ani tvrzena), úvěr z kreditní karty ve výši 45 000 Kč s měsíční splátkou 2 250 Kč, kontokorentní úvěr ve výši 25 000 Kč se splátkou 2 083 Kč, kontokorentní úvěr od jiného poskytovatele s úvěrovým limitem 7 000 Kč a splátkou ve výši 583 Kč a další spotřebitelský úvěr v nezjištěné výši se splátkou 840 Kč. Celkem tak žalovaná dle zjištění žalobkyně hradila na splátkách částku 18 504 Kč. Po poskytnutí úvěru činilo její splátkové zatížení dle tvrzení žalobkyně 22 654 Kč.7. Z výpisu transakcí pro jednání/navýšení kontokorentního úvěru přes bankomat ve spojení s prohlášením žalované má soud za prokázané, že se žalovaná dne 28.7.2019 přihlásila za pomoci své bankovní karty ke svému sporožirovému účtu, učinila dotaz na zůstatek a z nabídky bankomatu si vybrala službu nový kontokorent. Ve 12:32:53 učinila návrh na poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč a v 12:33:05 ho potvrdila zadáním PIN. Ve 12:33:10 bylo bankou potvrzeno uzavření smlouvy a v témž okamžiku došlo k odhlášení klienta od bankomatu. Tj. mezi žádostí o úvěr, jejím potvrzením ze strany klienta a přijetím bankou uplynulo pouze 5 sekund. Z výpisu transakcí pak nevyplývá, že by byly žalované poskytnuty jakékoliv předsmluvní informace či alespoň samotný text smlouvy, či že by před schválením úvěru byla dotazována na údaje týkající se jejích příjmů a výdajů.8. Z výpisů z běžného účtu žalované za rok 2019 má soud za prokázané, že na tento běžný účet dostávala žalovaná důchod v výši 14 957 Kč a mzdu hrazenou Českou správou sociálního zabezpečení ve výši okolo 21 000 Kč. Z výpisů má dále soud za prokázané, že žalovaná splácena žalobkyni dříve přijatý úvěr se splátkou 12 748 Kč měsíčně, přičemž s úhradou této částky byla pravidelně po splatnosti. Na běžném účtu byl pravidelně záporný zůstatek. Z pohybů na účtu není možné ověřit žádné pravidelné platby žalované, zejména pak není možné ověřit výši nákladů na bydlení (na účtu není vedena žádná platba s určením nájem, elektřina, SIPO a pod). V měsíci září 2019 vyčerpala žalovaná celou částku poskytnutého kontokorentu ve výši 50 000 Kč.9. Z výpisů z běžného účtu za rok 2022 má soud za prokázané že v měsíci lednu 2022 obdržela žalovaná mzdu ve výši 7 832 Kč a starobní důchod ve výši 18 526 Kč (včetně dorovnání valorizace důchodu) a počínaje měsícem únor je jejím příjmem již pouze starobní důchod ve výši 17 901 Kč. Zároveň je z výpisů patrné, že žalovaná v této době začala čerpat úvěry od nebankovních poskytovatelů úvěrů. Počínaje měsícem srpen 2022 jsou na běžném účtu vedeny pouze operace spojené s příchozím důchodem, když týž den je částka odepsána s poznámkou chráněná odchozí platba. Další položky na běžném účtu jsou již pouze záporné za vedení účtu, pojištění a debetní úrok za poskytnutý kontokorent. Z výpisu za měsíc září 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně umožnila v důsledku exekučního příkazu přečerpání účtu žalované včetně poskytnutého kontokorentu o 4 386,41 Kč, přičemž jde zároveň o částku, k níž uvedla, že jde o část úvěru po splatnosti. Ač žalobkyně odeslala z účtu žalované vyšší částku, než jaký byl zůstatek na účtu (včetně sjednaného kontokorentu) i nadále k tíži účtu účtovala platby nezadané